Sassolungo, v rakvi až do nebe

Lanovky máme různé: sedačkové, kabinové, pozemní i tunelové. A pak je zde lanovka na Sassolungo. Samostatná kategorie jak vystřižená z béčkového italského hororu. V Dolomitech spojuje průsmyk Passo Sella s horským sedlem Forcella del Sassolungo. Má poněkud morbidní název – říká se jí "rakvový výtah" a přirovnání je to více než trefné. Ve vertikálně zavěšených kabinkách si během jízdy připadáme buď jako v telefonní budce nebo – ve "svislé rakvi pro dva".

Stísněné žluté rakvičky nás odvezou až do nebe…

Hora Sassolungo se vypíná do výšky 3 181 metrů nad mořem. Její vrcholy dělají působivou kulisu krásnému horskému průsmyku Passo Sella. Desítky let byla Sassulongo reklamním symbolem Dolomitů, dokud ji na postu ikony číslo jedna nenahradil skalní útvar Tre Cime di Lavaredo. Podle legendy jsou štíty Sassolunga zkamenělými prsty obra, který se raději propadl do země, než aby čelil trestu za své zločiny.

Poprvé byla Sassulongo zdolána v r. 1869. Lanovka do sedla pod jejími vrcholy jezdí od r. 1960. "Rakvový výtah" nás do nadmořské výšky 2 685 metrů vyveze zhruba za 5 minut. 

Ovšem bizarní není jen podoba kabinek, ale hlavně způsob, jakým se do nich nastupuje. Lanovka nebrzdí ani nezastavuje. Při nástupu během pronásledujeme ujíždějící kabinu, přičemž svalnatí zřízenci nám rázně odpočítají skok: "Uno due tre – salta!"

A když skok nevyjde, popadnou nás za zadek a doslova hodí do kabiny. Ten pravý infarkt ovšem nastane, když za námi zřízenec lámanou angličtinou houkne: "Nahoře – silný vítr. Možná zastavíme!"

Vzápětí za námi přibouchne dveře kabiny a zvenčí je zamkne. Není cesty zpět.

Nezbývá než doufat, že právě teď tenhle obstarožní vehikl nevydechne naposled.

Kabinky se houpou ve větru. Visí na jediném laně, které plní funkci jak nosného, tak tažného lana. Projedou nad zelenými loukami. Pak začnou vertikálně stoupat mezi skalní stěny Sassolunga. Kolem krouží černí ptáci, jako by čekali, jestli se některá z rakviček přece jen neotevře. 

Pod vrcholem lanovka podivně zpomalí. Posledních pár desítek metrů se suneme tempem závodního šneka. Ptáci kabinky zvědavě obletují. Chybí už jen chytlavý mrchožroutský hit: "Stůl, prostřený stůl, plný dobrého žrádla…" 

Kdo viděl Dobu ledovou, ten ví, o čem je řeč. 

Jak se kabinka přiblíží k horní stanici, opět začne zrychlovat. Dva zřízenci na nás divoce gestikulují, abychom se otočili čelem ke dveřím. Vystupování je ještě větší zážitek než nastupování. Dveře se otevřou a my z kabiny uhánějící rychlostí 2 metry za sekundu v plné rychlosti vyskočíme. Honem musíme utíkat pryč, protože se blíží další rakvička.

A teď si představte, že původně se na Sassulongo jezdilo v otevřených ocelových koších. To teprve musela být jízda s větrem ve vlasech. Kabinky byly instalovány až v r. 1972.

Vedle stanice lanovky stojí horská chata Rifugio Toni Demetz. V r. 1954 ji vybudoval horský vůdce Giovanni Demetz. Chatu pojmenoval po svém malém synovi, kterého na Sassolungu zasáhl blesk. Rodina Demetzů chatu provozuje dodnes.

Ze sedla pod vrcholy Sassolunga se otvírají nádherné výhledy. Koncem června zde ještě stále leží sníh. Tady se ocitneme přímo uprostřed zimy a ticha skalních věží. Dotýkáme se samotného nebe. 

Bohužel, sotva se rozkoukáme, od stanice lanovky k nám běží chlapík a volá: "Rychle, zpátky, za pět minut – konec. Vítr sílí."

Trojskokem doženeme poslední kabinu. "Uno due tre – salta!" zvládneme jako ostřílení mazáci, stejně tak v dolní stanici "skok snožmo vpřed s rozpažením."

Chvilku na to se lanovka zastaví. Vítr se mění na vichr, obloha se zatahuje. Znovu se lanovka rozjede nejspíš až zítra… 

Jestli některou z lanovek v Dolomitech jet prostě musíte, pak je to lanovka na Sassolungo. O tomhle technickém bizáru nemá smysl jen číst. Ten se musí zažít – a přežít. Protože, kdo nejel v rakvi až do nebe, ten v Dolomitech nikdy nebyl… 

Užitečné informace:
Země: Itálie, Passo Sella
Měna: Euro
Doprava: autem na Passo Sella, GPS 46.5080689N, 11.7673264E
Provozní doba lanovky: pouze v letních měsících 8:15 – 17:00 hodin, cena zpáteční jízdenky 35 € / dospělá osoba
Služby pro turisty: toalety, restaurace, placené parkoviště, poplatek 4 € za první tři hodiny, pak 2 € za každou další hodinu

Autor: Eva