Co musíte vidět na Maltě, část první: megalitické chrámy

Ostrov Malta měří od severu k jihu pouhých dvacet sedm kilometrů. Přesto se pyšní historií i památkami, které by Maltě mohla závidět leckterá světová velmoc. Největšími historickými poklady Malty jsou megalitické chrámy. Jsou starší než známé Stonehenge. Postavila je civilizace, o které však prakticky nic nevíme. Z Malty zmizela dříve, než ji obsadili Féničané a nezůstaly po ní žádné písemné záznamy. Zato po sobě zanechala mohutné kamenné chrámy a spoustu znepokojivých otázek. Opravdu uctívali morbidně otylé ženy? A proč měli prodloužené lebky?

Jak správně číst maltské názvy? To je trochu potíž. Maltština je semitský jazyk, avšak psaný latinkou. Navíc používá znaky, u kterých středoevropan vůbec netuší, jak je vyslovit. Názvy se proto často čtou úplně jinak, než bychom si mysleli. Maltskou výslovnost uvádíme za názvy kurzívou.

Hypogeum Ħal Saflieni

Malta, Paola, otvírací doba v letní sezóně: denně 10:00 – 18:00 hod., vstupné 35 € / dospělá osoba, zákaz vstupu dětem do 6 let, rezervace vstupenek předem nutná na odkazu https://heritagemalta.mt/store/s81/, podmínkou vstupu jsou pevné boty, zákaz fotografování a filmování, doprava autobusem z hlavního nádraží ve Vallettě (linky č. 81, 82, 83, 84 a 85 na zastávku Ipogew, Paola), příp. autem, parkování v okolních ulicích, služby pro turisty: prodej suvenýrů, toalety zdarma

Nejzáhadnějším z maltských megalitických chrámů je Hypogeum Ħal Saflieni (Hal Saflíni). Nejde však o volně stojící chrám, nýbrž o labyrint podzemních chodeb, komor a sálů vytesaných přímo do skály. Hypogeum vznikalo postupně v letech 3800 až 2500 př. Kr.

Třípatrový podzemní komplex byl nejspíš využíván nejen jako chrám, ale také jako pohřebiště. O jeho využití však kolují různé, někdy až fantaskní teorie. Jeho skutečným účelem si nejsou jistí ani vědci.

Ke konspiracím nejrůznějšího druhu – mimozemšťany počínaje a podivnými lékařskými praktikami konče – přispěl nález nepřirozeně prodloužených lebek. Skutečnost však byla nejspíš mnohem prostší. Jejich majitelé možná trpěli kraniosynostózou neboli předčasným srůstem lebečních švů v kojeneckém věku. Ačkoli při pohledu do jejich prázdných očních důlků nás napadnou různé věci. Lebky jsou dnes vystaveny v Národním archeologickém muzeu ve Vallettě, hlavním městě Malty.

Další otázky vyvstaly po objevu sošky tzv. Spící kněžky. Maličká soška dnes odpočívá v Národním archeologickém muzeu a je jeho největším pokladem. Spící či snad zemřelá žena oděná ve zdobených šatech se zavřenýma očima leží naboku. Nejde však o to, zda spí či zemřela, ale o její deformované tělesné proporce. Torzo sochy stejně otylé ženy stojí dodnes v nedalekém chrámu Ħal Tarxien. Doslova rozteklé boubelky zobrazují také sošky nalezené v dalších megalitických chrámech po celé Maltě. Vědci si dodnes lámou hlavu, zda tehdejší ženy skutečně trpěly morbidní obezitou, nebo šlo o neolitický ideál ženské krásy.

Počet návštěvníků Hypogea je přísně regulován. Vstup je třeba si rezervovat měsíce předem, přičemž na turistickou sezónu jsou vstupenky beznadějně vyprodané. Uvnitř komplexu se nesmí fotografovat, natož natáčet videa. Kvůli stísněnému prostoru se důrazně nedoporučuje návštěva lidem s klaustrofobií. Realitou Hypogea je také vysoká vzdušná vlhkost. Kameny jsou kluzké, a tak je nařízena pevná obuv.

Jestli se vám nepodaří do Hypogea dostat, nezoufejte – jiné megalitické chrámy vám vše bohatě vynahradí.

Ħal Tarxien

Malta, Ħal Tarxien, otvírací doba v letní sezóně: denně 10:00 – 18:00 hod., vstupné 6 € / dospělá osoba, doprava autobusem z hlavního nádraží ve Vallettě (linka č. 82, zastávka Neolitici), příp. autem, služby pro turisty: prodej suvenýrů, toalety zdarma, malé parkoviště (zpravidla je nutné parkovat v přilehlých ulicích)

Nejkrásnějším z neolitických chrámů je Ħal Tarxien (Hal Taršín). Celý komplex se nachází pod obrovským bílým stanem s ocelovou konstrukcí. Chrám vznikl kolem roku 3600 př. Kr. Přesto nebyl žádnou primitivní stavbou, ale důmyslně koncipovaným náboženským komplexem. Jen stěží si dnes dokážeme představit, že jeho stěny byly hladce omítnuté a zdobené spirálovými motivy a reliéfy zvířat.

Vykopán byl na začátku 20. století místním zemědělcem Lorenzem Despottem. Nešlo mu do hlavy, co to má na poli za "divné šutry". Obrátil se proto na tehdejšího ředitele Národního archeologického muzea Themistokla Zammita. Avšak ten neměl na vykopávky čas. Požádal proto sedláka, ať se napřed pustí do práce sám. Despott podnikl několik zkušebních výkopů. Když oznámil řediteli, co na svém poli objevil, archeologové se přece jen přidali. Světlo světa tak po více než pěti tisíci letech spatřil bohatě zdobený chrám Ħal Tarxien.

Dnes mezi strukturami chrámu vedou lávky. Projít můžeme i kamennou vstupní bránou. Když si uvědomíme, kolik tun nám "visí" nad hlavou, nezbývá než před dávnými staviteli smeknout. Nemluvě o tom, že obří kamenné desky jsou precizně opracované a těsně doléhají jedna na druhou.

Chrám Ħal Tarxien tvoří okrouhlé komory. Při pohledu shora jeho půdorys připomíná čtyřlístek. Komory přiléhají k centrální chodbě vedoucí k výklenku s oltářem. Podobný půdorys – liší se jen počet komor – mají i další megalitické chrámy na Maltě.

Nejzajímavějším nálezem jsou v Ħal Tarxienu pozůstatky sochy nazývané Velká Matka. Stejně jako Spící kněžka z Hypogea, také ona byla pořádný "kus ženské". Oblečená byla v bohatě zdobené sukni, možná šatech. Ale o koho ve skutečnosti šlo, zda o bohyni či kněžku, nevíme. V chrámu je však jen její kopie. Originál opatruje Národní archeologické muzeum.

Ħaġar Qim a Mnajdra

Malta, Qrendi, otvírací doba v letní sezóně: denně 9:00 – 19:00 hod., vstupné 10 € / dospělá osoba, součástí komplexu je muzeum, doprava autobusem z hlavního nádraží ve Vallettě (linka č. 74, zastávka Hagar), příp. autem, služby pro turisty: občerstvení, prodej suvenýrů, toalety zdarma, velké parkoviště zdarma

Na jihu Malty stojí dva další megalitické chrámy Ħaġar Qim a Mnajdra (Hadžar Ím, Imnajdra). Oba patří k povinným zastávkám při putování Maltou.

Chrámy jsou od sebe vzdálené zhruba půl kilometru. Mají podobnou "čtyřlístkovou" strukturu jako chrám Tarxien. Ve skutečnosti však jde o víc než o dvě budovy. Komplexy vznikaly postupně a tvoří je několik chrámů.

Avšak na rozdíl od Tarxienu, který je obklopený moderní městskou zástavbou, Ħaġar Qim a Mnajdra leží na planině, ze které se otvírají nádherné výhledy na moře. V chrámu Ħaġar Qim je největší kamenný blok na Maltě – váží 57 tun. Chlípné jazyky tvrdí, že jde o falický symbol, ale nejspíš je to jen lechtivá spekulace.

Pozoruhodná je orientace Jižního chrámu komplexu Mnajdra. Dávní stavitelé ho vyprojektovali tak, že za jarní a podzimní rovnodennosti prochází sluneční světlo vstupní branou a osvětluje centrální chodbu. Za slunovratů pak slunce osvětluje okraje megalitů nalevo a napravo od mohutné vstupní brány. Chrám tak nejspíš sloužil nejen náboženským, ale také astronomickým účelům. Možná to byl velký kamenný kalendář.

Ta' Ħaġrat a Skorba

Malta, L-lmġarr, otvírací doba v letní sezóně: denně 10:00 – 18:00 hod., kombinovaná vstupenka 6 € / dospělá osoba, vstupenky prodává cukrárna Tasty Corner nebo je lze koupit on-line na odkazu: https://heritagemalta.mt/store/c79/, doprava autobusem z hlavního nádraží ve Vallettě (linka č. 44, zastávka Mġarr nebo Teatrali), příp. autem, parkování v přilehlých ulicích

Na opačném konci ostrova, na severozápadě Malty, leží další dva megalitické chrámy. Nejsou tak honosné a tajemné jako ty předchozí. Jestli jejich návštěvu vynecháte, nevadí. Ale kdybyste náhodou měli cestu kolem, přece jen se u nich zastavte. Při troše štěstí budete mít areály chrámů jen sami pro sebe.

Předtím, než byl Ta' Ħaġrat (Ta Hadžrat) vykopán, byl jen obrovskou hromadou kamení, na které rostl velký rohovník. Dnes jsou jeho pobořené struktury odhaleny. Znovu vztyčena byla vstupní brána s kamenným portálem. Na obrovitých balvanech se vyhřívají velcí gekoni zední, pro které je "hromada šutrů" bez lidí malým rájem na zemi.

Necelý kilometr směrem na východ leží chrám Skorba. Jeho název se kupodivu čte stejně jako píše. Objeven byl až v 60. letech 20. století. Přitom v jeho okolí byly objeveny budovy pocházející z 5. tisíciletí př. Kr. Bohužel je také nejméně zachovalý. Avšak okolní vykopávky přinesly důležité poznatky o životě neolitických obyvatel.

Podobně jako chrámy, také obytné domy měly oválné tvary. Zkrátka, čím je pro dnešní města betonová krabice, tím byl pro neolitická sídla na Maltě kamenný ovál.

Ze Skorby také pochází nálezy mnoha úlomků stylizovaných ženských postav. Ostatně s ohledem na velké množství zpodobnění žen, které se našly po celé Maltě, vědci zvažují, zda maltská neolitická civilizace nefungovala na bázi matriarchátu.

Ġgantija

Gozo, Xagħra, otvírací doba v letní sezóně: denně 10:00 – 18:00 hod., vstupné 10 € / dospělá osoba, součástí komplexu je muzeum, doprava trajektem na Gozo, cena zpáteční jízdenky 5,82 € / dospělá osoba, cena za auto s řidičem 15,70 €, spolujezdec platí jako pěší osoba,  na ostrově autobusem z přístavu trajektů (linka č. 322, zastávka Ġgantija) nebo z města Rabat (linka č. 307), příp. autem, parkování v okolních ulicích, služby pro turisty: občerstvení, prodej suvenýrů, toalety zdarma

Maltské souostroví kromě hlavního ostrova Malta tvoří ještě dva další ostrovy – obydlené Gozo a neobydlené Comino. Právě na Gozu stojí bombastický neolitický chrám Ġgantija (Džgantíja). Hrdě se tyčí pod širým nebem, jako by okázale dával najevo nezájem o vše pomíjivé. Je vybudován z kamenů tak obrovských, až pozdější generace došly k názoru, že nemohl být postaven lidmi, ale obry. A tak ho pojmenovali – Ġgantija neboli Věž obrů.

Vypráví se zde legenda o obryni jménem Sansuna. Sošná děva se živila jen boby, medem a vodou, což jí mělo dodat nadlidskou sílu. V několik kilometrů vzdáleném lomu si hodila padesátitunový blok kamene na hlavu, do podpaždí čapla dítě a vyrazila, přičemž cestou zvládla hladové robě nakojit. Ještě těžší kameny nosila v náručí, avšak ani tehdy coby vzorná matka pachole neodložila. Zocelená supermatka zvládla celý chrám postavit za pouhý den a noc.

Dnes je strážcem Ġgantije unuděný zrzavý kocour, který se tváří, že ví mnohem víc než všichni vědci, konspirátoři i místní pověrčivý lid dohromady. Ale jak to bylo se stavbou Ġgantije doopravdy nám neprozradí. Tajemství si nechává jen pro sebe…

Ġgantiju tvoří dva chrámy. Každý má svůj vlastní vchod. Do jednoho stavebního celku jsou sjednoceny obrovskou kamennou zdí. Také zdejší chloubou je – pochopitelně – malá soška kulaťoučké dámy se složitým účesem a krásně zdobenou sukní. S lehkým úsměvem na jemných rtech hledí k nebesům. Zkrátka, dávné holky uměly svá kila nosit s elegantní noblesou.

Na ostrově Gozo je Ġgantija turistickým cílem číslo jedna. V dopoledních hodinách je to tady hlava na hlavě. Nejenže kvůli mnoha zájezdovým autobusům nezaparkujete, ale ještě se budete prodírat davy turistů. Proto doporučuji napřed objet jiné zajímavosti a do Ġgantije se vrátit až v pozdním odpoledni.

Zlatá hodina zde navodí atmosféru vskutku výjimečnou. Obrovité balvany vrhají dlouhé stíny a kamenné bloky se ve večerním slunci barví do oranžova, zatímco vnitřní svatyně zahalí nadcházející šero. Jsme tu úplně sami – jen my, prastarý chrám a vědoucí zrzavý kocour. V ten magický okamžik snadno uvěříme, že tenhle chrám opravdu postavili obři.

Užitečné informace:
Země: Malta
Měna: Euro
Časové pásmo: stejné jako ČR
Doprava: na Maltu letecky z Prahy, cena zpáteční letenky od cca 1 500 Kč / osoba, záleží na sezóně a tarifu
Doprava na Maltě: hromadná doprava – autobusy, taxi (funguje zde např. služba Bolt) nebo autem, na Maltě se jezdí vlevo, auta mají volant na pravé straně, doporučuji si půjčit auto s automatickou převodovkou a předem nastudovat pravidla silničního provozu, zejména projíždění kruhových objezdů, auta z půjčoven mohou najet na trajekt na Gozo

Autor: Eva