Mystras, byzantské město duchů

Mystras kdysi bývalo živým městem plným výstavních domů, kostelů a okázalých klášterů. Nad městem se rozkládal palác guvernéra a vysoko na svahu hory Taygetus hrad Viléma II. de Villehardouin, franckého knížete, který město v r. 1249 založil. V r. 1262 město získali Byzantinci. Ve středověku byl Mystras díky své poloze v centru Lakónie často zaměňován s antickou Spartou a považován za jejího nástupce.

Funkci metropole provincie Morea, jak se ve středověku Peloponésu říkalo, plnil Mystras celá staletí. Stal se posledním centrem byzantské vzdělanosti a kultury. Opakovaně byl dobyt, ale pokaždé se dokázal vzpamatovat. Avšak světlou budoucnost před sebou nikdy neměl. Město v průběhu času okupovali Benátčané, Osmané i Albánci. Obyvatelstvo bylo několikrát ošklivě zmasakrováno. Poslední ránu Mystrasu v r. 1823 zasadili Egypťané. Pár šťastlivců, kteří krvavou lázeň přežili, město navždy opustilo. Ulice Mystrasu zpustly, civilní domy se zhroutily, do klášterů a chrámů se nastěhovaly toulavé kočky. Většina města skončila v ruinách a zmizela pod neprostupným roštím.

Mystras se sice změnil v opuštěné město duchů, ale zcela zapomenut nikdy nebyl. Na to byly jeho stavby až příliš krásné. Nakonec jej Unesco v r. 1989 zařadilo na seznam světového kulturního dědictví. Ovšem až na několik jeptišek se běžní občané do města už nikdy nevrátili.

Archeologický areál má dva vstupy: horní a dolní. Ale ať zvolíme, který chceme, pokaždé budeme stoupat klikatými cestami do kopců. Kláštery a kostely jsou roztroušené v zarostlém svahu. Místy jsou cestičky obtížně schůdné.

My jsme při naší návštěvě zvolili dolní vchod. Při pohledu na vysokou horu, na jejímž vrcholu stojí ruiny Villehardouinova hradu, jsme v letním vedru usoudili, že nemusíme vidět vše a spokojíme se s prohlídkou opuštěného města. I tak nebyla cesta zrovna snadná. Mystras leží ve strmém kopci, proto je pevná obuv naprostou nezbytností stejně, jako hodně velká láhev s vodou. Mezi ruinami občerstvení nekoupíte.

Jako první nás čeká prohlídka chrámu Metropolis. Původní trojlodní bazilika z r. 1292 byla později přestavěna na pozdně byzantský kostel s pěti kopulemi. Interiér je zdobený freskami s námětem Kristových zázraků, Umučení a Zmrtvýchvstání. Část kostela slouží jako muzeum, které vystavuje sbírku soch, svatých ikon, byzantských předmětů a různých fragmentů posbíraných z ostatních kostelů v Mystrasu.

Další cesta nás vede kolem kostelů Evangelistria, Agioi Theodoroi a dále ke klášteru Brontochion. Součástí kláštera je kostel Hodegetria. Původní trojlodní bazilika byla vysvěcena v r. 1310. Později byla symetricky rozšířena o další dvě boční kaple. V interiéru kostela zaujmou vysoké galerie s oblouky a klenbami zdobenými mnoha freskami. Hlavní pozornost je věnována nejen Kristovi, ale také světcům a zejména Panně Marii. V době dokončení kostela pokrýval stěny spodního patra luxusní mramor. Dnes už je vše bohužel zničené a poškozené stěny jsou jen smutným stínem bývalé krásy.

Vydáme se dále po svahu k nejkrásnějším klášteru v Mystrasu, monastýru Pantanassa. Založen byl v r. 1428. Ve středu kláštera spočívá velká trojlodní bazilika, která se pyšní mnoha freskami a velmi propracovanou kamennou fasádou. Barvy na freskách jsou neuvěřitelně živé. Jejich autory byly mistři až ze vzdálené Konstantinopole. Z nartexu (otevřené chrámové předsíně s oblouky a sloupy) je krásný výhled na celý Mystras.

Dnes je monastýr obýván jen šesti řádovými sestrami a nespočtem divokých koček. Vyhladovělé šelmičky nejsou žádní přítulní mazlíci. Jsou schopné se divoce servat o jakýkoli drobek, který odpadne turistům od svačiny. O vřískání, syčení a vytasené drápky není v takové chvíli nouze. Dokonce neváhají nepozornému turistovi ukrást gáblík přímo z ruky. Na rozdíl od roztomilých kočiček, jaké potkáte všude jinde v Řecku, tyhle potvory umí být opravdu nepříjemně dotěrné.

Od kláštera Pantanassa nás skrze bránu Monemvasia cesta dovede k největší dominantě města, Paláci guvernéra. Rozsáhlý komplex byl postupně budován od 13. do 15. století. V nejvyšším patře se nacházel přepychový trůnní sál s výhledem na město. V paláci se snoubí několik stavebních slohů: od původního franckého s lomenými oblouky až po byzantský, do kterého se však stále promítaly západní vlivy s prvky benátské architektury. Poslední úpravy pocházejí z let 1408 – 1415, kdy v Mystrasu dlouhodobě pobýval byzantský císař Manuel II. Palaiologos.

Nyní je palácový komplex pečlivě rekonstruován, práce probíhají neustále. Většina budovy je v podstatě současnou kopií založenou na původních troskách. Interiér paláce není veřejnosti přístupný. Obdivovat jej proto můžeme jen zvenčí. Na první pohled je zřejmé, že guvernéři a despotové v Mystrasu nedostatkem přepychu rozhodně netrpěli.

Nad palácem leží další dva kostely: poněkud neuspořádaný Agios Nikolaos a krásná Hagia Sophia.

Kostel Agios Nikolaos zaujme především stavební nedokonalostí. Postaven byl až v 17. století, v tzv. post byzantském období. Zdobnost a preciznost starších staveb se náhle vytrácí. Stejný dojem vyvolává i malá barevná zvonice v jeho těsné blízkosti. Fresky uvnitř kostela jsou značně poničené. Odhalené je cihlové zdivo kombinované s nahrubo opracovaným kamenem. Kostel se navíc ukrývá za nevzhlednou polorozpadlou zdí bývalého hřbitova. Jeho kopuli nenesou mramorové sloupy, ale pilíře z obyčejného kamene.

Naproti tomu se kostel Hagia Sophia pyšní elegancí a krásou, ačkoli i na něm se podepsal nelítostný zub času. Pochází ze 14. století a původně jej zasvětili Ježíši Kristu Životadárci. Byl součástí stejnojmenného mužského kláštera. Poslední odpočinutí v kostele našly manželky několika mystraských despotů. Po pádu Konstantinopole v r. 1453 byl přejmenován na Hagia Sophia a sloužil osmanským Turkům jako mešita.

Projít celý areál zabere mnoho hodin. Chcete-li si vše opravdu pozorně prohlédnout a ještě si udělat výšlap nahoru k hradu, je nejlépe si na Mystras vyčlenit celý jeden den. Za vynaloženou námahu se vám byzantské město duchů odmění pozoruhodnou krásou a nezapomenutelnými výhledy.

Užitečné informace:

Poloha: Řecko, Peloponés, provincie Lakónie
Měna: Euro
Doprava: autem z Kalamaty po silnici E082 směr Sparta, u Tripi odbočit směr Pikoulianika - Mystras, vzdálenost 54 km, doba jízdy zhruba hodinu, GPS parkoviště u dolního vstupu 37.0765378N, 22.3691331E
Otvírací doba: v létě 8.00 až 20.00 hod., v zimě 8.00 – 15.30 hod., na podzim do konce října zkrácená otvírací doba do 18.30 hod.
Vstupné: 12 € / dospělá osoba
Služby pro turisty: parkování zdarma, toalety, prodej suvenýrů

Autor: Eva