Bassae, Apollónův chrám ztracený v horách

27.10.2022

Úzká silnice se klikatí mezi vysokými horami řeckého Peloponésu. Asfalt místy přechází v nezpevněný štěrk. Když nás po cestě chytne průtrž mračen, valí se silnicí bahno a kamení z okolních skal. Dostat se do Bassae v západní Massénii není zrovna snadné. Silnice z východu od Kalamaty má do standardu očekávaného v Evropské unii hodně daleko, a silnice vedoucí od západu je jen o málo lepší. Zkrátka velké zájezdní autobusy mají smůlu, a tak v Bassae potkáme jen pár archeologických nadšenců.

Ostatně sám latinský název Bassae, v řečtině Bassai, znamená Malé údolí ve skalách. Přesto - nebo snad právě proto - na nás zde čeká jeden z nejvíce zachovaných chrámů antického Řecka. Zasvěcený je milosrdnému Apollónu Epikurovi, který pomohl místním v boji proti Spartě, a také zachránil Athény před epidemií moru.

Silnice se vyšplhá zářezem mezi skalami do výšky 1 131 metrů nad mořem. Na svazích hory Kotylion dnes stojí bizarní bílý stan úctyhodných rozměrů. Rozhlížíme se kolem a přemýšlíme, kde je vlastně onen avizovaný zázrak antické architektury, kvůli kterému jsme se sem vyškrábali. Pak nám vše dojde: chrám je schovaný pod stanem. Proč tomu tak je, zjistíme záhy.

Kult Apollóna Epikura sahá hluboko do 8. století př. Kr. Původní svatyně postavená v Bassae byla již v antických dobách několikrát přestavována a rekonstruována. Současný chrám je z 5. století př. Kr. Jeho architektem nebyl nikdo jiný, než slavný Iktinos, stavitel athénského Parthenonu. Ve starověku spojovala chrám ukrytý v horách s údolím široká procesní cesta. Zkrátka, co by za archaický luxus moderní řidič dal.

Odhrneme cíp plachy a vstoupíme do stanu. Pod obrovskou plachtou se skrývá stavitelský poklad. Papírově nemá Apollónův chrám v Bassae sice nijak závratné rozměry (38,3 krát 14,5 metrů), ale když staneme v jeho těsné blízkosti, pochopíme, že to žádný drobek není. Chrám je jen o něco málo delší, než je Parthenon široký. Přesto, postavit takovou budovu v těžko přístupných horách musel být výkon hodný bohů a zabrat by podobný počin dal i moderní technice.

Na chrámu již dlouhá desetiletí probíhají pečlivé archeologické a konzervační práce. Stan jej chrání před nepřízní počasí. Archeologové rozebírají a opět skládají chrám jako dětskou stavebnici. Zpevňují jeho základy, přičemž přesouvají celé vztyčené, nerozebrané sloupy.

Chrám v Bassae je jedinečný nejen odlehlou polohou, ale celou svou konstrukcí. Má atypickou orientaci východ - západ, navíc je jediným starořeckým chrámem kombinujícím tři antické stavební slohy: dórský, iónský a korintský. Právě korintské sloupy chrámu v Bassae jsou nejstaršími dochovanými prvky tohoto slohu. Atypický je také počet sloupů: na kratších stranách je jich šest, na delších patnáct. Vnitřní prostor chrámu rozdělovaly iónské sloupy nikoli pravoúhle, jak bývalo zvykem, ale diagonálně. Zkrátka, tady uprostřed hor pustil Iktinos svou tvůrčí fantazii pořádně na špacír. Podobně jako u Parthenonu, také zde použil osvědčené optické korekce stavby, které eliminují dopad perspektivy na zakřivení sloupů a chrám se díky nim jeví jako dokonalý.

Apollónův chrám postavený z místního vápence a obložený mramorem se uvnitř pyšnil bohatou výzdobou. Povinnou samozřejmostí byla kultovní socha boha. Po stěnách se táhl třicet jedna metrů dlouhý vlys, který však - opět podobně jako vlys z Parthenonu - skončil v Britském muzeu. Zvenčí nebyla výzdoba tak bohatá, štíty byly hladké, bez obvyklých soch.

Chrám fungoval až do 5. století po Kr., kdy byl coby pohanská svatyně křesťany uzavřen. Avšak na rozdíl od jiných chrámů nebyl zničen, jen zapomenut. Odlehlý chrám v horách nestálo křesťanům za to ani rozebírat na stavební materiál, natož měnit na křesťanský kostel. Stejně by se do něj nikdo neplahočil.

Chrám v Bassae byl znovuobjeven až v 18. století. Nebývale zachovalá stavba se záhy stala předmětem rabování. Na začátku 19. století došlo k odstranění vlysů, které Turci prodali Britům. Archeologický průzkum v Bassae začal až v r. 1836. Systematické archeologické a hlavně rekonstrukční práce zde probíhají od r. 1982.

Apollónův chrám v Bassae vděčí odlehlé poloze v horách za svůj velmi dobrý stav. Byl ušetřen projevů nenávisti a ničení a také měl velké štěstí, že jej nikdy nezasáhlo zemětřesení. Nečelí ani kyselým dešťům, které jsou ve znečištěných nížinách běžné. A i když cesta k němu není právě snadná, stojí za to ji překonat. Chrám je pozoruhodným svědectvím o kráse antických chrámů a důmyslnosti jejich stavitelů. Nemluvě o tom, že zde můžeme pozorovat archeology při jejich pozoruhodné práci.


Užitečné informace:
Poloha:
Řecko, Peloponés
Měna: Euro
Doprava: letadlem Praha - Athény (cena letenky cca 8 tis. Kč / osoba)
Doprava v Řecku: autem z Kalamaty, GPS 37.4318508N, 21.8995839E, 85 km (cca 1,5 hodiny)
Otvírací doba: duben - říjen 8.00 - 20.00 hod. (v zimě zavřeno)
Vstupné: 6 € / dospělá osoba
Služby pro turisty: toalety, parkoviště zdarma 

Autor: Eva