Thermopyly: bitva o budoucnost Evropy

Dvě hodiny jízdy na sever od Athén leží Thermopyly. Malé, nenápadné městečko na první pohled stejné jako všechna ostatní městečka ve středním Řecku. Na prázdném parkovišti za sjezdem z dálnice není kromě nás živé duše. Přesto se jedná o místo, na které jsou Řekové a s nimi celá Evropa právem hrdí. Právě tady u Thermopyl neboli Horkých bran se odehrála bitva, která nesmí být nikdy zapomenuta. Jen pár kroků od prázdného parkoviště se proti nebi tyčí socha spartského krále Leonida, který před dvěma a půl tisíci lety se svými tři sta Sparťany zachránil Řecko. Silueta bronzového hrdiny, jehož kopí jako by probodávalo zapadající slunce, nás vrátí do dávných dob, kdy Řecko dlouhé roky vzdorovalo neutuchajícímu náporu Perské říše. Kdy Řekové, aniž by o tom tehdy věděli, svedli rozhodující bitvu o budoucnost Evropy.

Píše se r. 480 př. Kr. a spartský král Leonidas šikuje svých 300 Sparťanů podpořených oddílem Thespianů k sebevražedné bitvě. Jejich úkol je prostý, bránit úzkou soutěsku v horách u moře před náporem mnohonásobně silnější perské armády. 

Mezitím Themistokles organizuje evakuaci Athén, aby zabránil zmasakrování civilních obyvatel Peršany, kteří mají proti Řekům mnohonásobnou přesilu. Čím déle dokáže Leonidas bránit soutěsku, která tehdy byla jedinou bránou od moře do Attiky, tím více Athéňanů má šanci přežít.

Spartský král ví, že je situace zoufalá, přesto se svými muži neustoupí o krok. "Se štítem nebo na štítu." Sparta - nebo spíš Lakedaimon, jak si tenkrát militantní peloponéské království říká - bere život jinak. Porážka je trestuhodná potupa a útěk ohavná zbabělost. Raději smrt než porážka. O průběhu bitvy koluje spousta historek včetně vtipných poznámek, které si vyměňoval Leonidas s perským králem Xerxem.

"Vystřelíme tolik šípů, až se nebe zatmí," vyhrožuje Xerxés.
"Aspoň budeme bojovat ve stínu," opáčí věcně Leonidas.

Xerxés: "Odevzdej zbraně!"
Leonidas: "Pojď si pro ně!" (starořecky: "Molón labe!")

Právě věta Molón labe! je později vytesána na moderním památníku padlým Sparťanům, který u Thermopyl Řekové postaví v r. 1955.

Avšak u pouhého špičkování mezi Xerxem a Leonidem nezůstane. Xerxés není u Thermopyl kvůli vtipné konverzaci, ale aby pokořil Řecko a odčinil potupnou porážku Peršanů v legendární bitvě u Marathonu. A Leonidas mu v tom musí zabránit. Táhne mu na padesát, je druhým, méně důležitým spartským králem. Celý život je tak trochu v pozadí, ale teď má možnost všem ukázat, že není jen "ten druhý" a hlavně - získat nesmrtelnost. Ať vyhraje, nebo zemře, jeho jméno nebude zapomenuto.

Sparťanů je sice jen tři sta, zato jsou od malička tvrdě trénovaní k boji. Nemluvě o tom, že spartský těžkooděnec - hoplít - je "živým tankem" antického Řecka. Proti bronzem opancéřovaným Sparťanům stojí perští lehkooděnci, jejichž způsob boje je dočista jiný. Sparťané v úzké soutěsce bojují v sevřené formaci zvané falanga, na kterou nabíhají rozptýlené skupinky Peršanů v barevných čepičkách. Soutěska zatarasená spartskými štíty, které pevně drží muži v bronzových přilbách, se ježí ostrými hroty kopí. Jinak, než masakrem, bitva skončit nemůže.

Soutěska u Thermopyl se stane mlýnkem na maso a Xerxés musí nechat vojáky hnát do boje proti Sparťanům bičem. Nasadí elitní gardu Nesmrtelných, ale i ta skončí na krvavé hromadě s prostými smrtelníky. Na straně Řeků snad bojují i jejich bohové. Bitva trvá několik dní, perské ztráty jsou obrovské, Xerxés zuří, zatímco Sparťané nepřišli o jediného muže. Navíc se ve volných chvilkách koupou v místních horkých pramenech a natírají si vypracované svaly olivovým olejem. Jako správní Řekové ctí za všech okolností krásu. Xerxes je nepříčetný vzteky.

A pak přijde zlom. Škodolibý osud má v záloze parchanta připraveného zradit. Leonidas by soutěsku nejspíš ubránil, avšak zrádce jménem Efialtes ukáže Peršanům skrytou stezku v horách, po které lze soutěsku obejít. Místní lidé stezku dobře znají, ale drží jazyk za zuby. Jen Efialtes v naději na odměnu žvaní. Peršané vpadnou Sparťanům do zad. Lakedaimonští se rvou jako lvi. Kopí jsou zlámána, štíty zahozeny. Dojde na meče, pak na nože. Nakonec všichni do jednoho včetně krále Leonida padnou a spolu s nimi i Thespiané, kteří Sparťany po celou dobu statečně podporovali. Mrtvolu krále Leonida nechá Xerxés setnout a nabodnout na kůl pro výstrahu všem, kdo by se mu chtěli zbytečně postavit do cesty.

Jenomže smrt Leonida a jeho mužů není zbytečná. Themistokles stačí evakuovat Athény, a i když rozzuřený Xerxés nechá město vypálit, zničí jen prázdné baráky. Athény se otřepou a spolu se Spartou Peršany v bitvách u Salamíny a u Platají porazí. Peršané se ještě opevní v zátoce Mykalé na ostrově Samos, ale Řekové jejich flotilu spálí. Řecko definitivně vítězí a Athény získají obrovský vliv v Egejském moři. Na oslavu vítězství si na Akropoli postaví nový krásný chrám zasvěcený bohyni moudře vedené války Pallas Athéně. Na počest panenské bohyně chrám pojmenují Parthenon. Spartský král Leonidas a jeho tři sta Sparťanů se stanou hrdiny, o jejichž činech si vyprávíme dodnes.

Bitva u Thermopyl je často označována jako boj o Evropu. Paradoxem je, že hrdinou střetu mezi evropskou demokracií a orientální despocií byl sice volený, přesto král, který žádným demokratem nebyl. Řada historiků považuje Thermopyly za klíčový bod nejen v řecko-perských válkách, ale právě v historii celé Evropy. Kdyby výjimečná Řecká demokracie prohrála, dnešní Evropa by nejspíš byla dočista jiná. Máme-li pochybnosti, stačí se podívat na Blízký východ, odkud Peršané přišli, a hned víme, kde bychom nebýt Leonida a jeho Sparťanů byli...

"Poutníče zvěstuj Lakedaimonským, že my zde mrtvi ležíme, jak zákony kázaly nám," hlásá epitaf antického básníka Simonida z Kéu, jímž oslavil smrt Sparťanů. Básníkova slova se stanou legendou stejně, jako samotná bitva. Řekové jej vytesají do desky nad hrobem hrdinů u Thermopyl a je i na dnešním moderním památníku.

Stojíme před Leonidovou sochou a rozhlížíme se kolem. Soutěska nikde. Krajina kolem Thermopyl je dnes úplně jiná, než byla v době slavné bitvy. Před dvěma a půl tisíci lety odděloval moře od hor jen úzký pás pevniny. Moře časem ustoupilo a naplaveniny řeky Spercheios vytvořily planinu, po které vede moderní dálnice.

Od památníku se vydáme k horkým koupelím Loutra Thermopilon. Sirné koupele mají léčivé účinky, ale jejich okolí je žalostné. Návštěvníky uvítá malé parkoviště se zaprášeným stánkem, koupele jsou obehnány rezavým plotem. Kdo chce do plavek, musí se převléknout v autě. Zkrátka, běžný standard nečekejme, natož úchvatné přírodní scenérie, jaké by si výjimečné místo zasloužilo. Tok řeky je regulován betonovým korytem, které vytváří umělý vodopád s kaskádami. Aspoň, že vstup je zdarma a sirné peřeje jsou vcelku fotogenické.

Samotné prameny jsou o pár set metrů výše v horách. Okolí je zde mnohem hezčí než dole u koupele. V malém, tyrkysově modrém jezírku probublává horká voda. Řeka tvoří meandry mezi slatinami a tichá krajina má půvabné kouzlo. Tady se šikovali Sparťané, odtud vykročili vstříc osudu.

Bohužel, cesta k pramenům vede kolem oprýskané budovy, před kterou to vypadá jak v nomádském ležení. Vaří se pod širým nebem, na šňůrách mezi stromy visí barevné prádlo, kolemjdoucí obtěžuje smečka přidrzlých psů. Starý barák slouží jako ubytovna pro syrské a irácké uprchlíky. Jak zvláštní ironie osudu. Vždyť tohle výjimečné místo si zaslouží být posvátným místem Řecka i celé demokratické Evropy a ne táborem pro islámské utečence. 

Podíváme se přes silnici na krále Leonida, ale bronzový hrdina mlčí. Nemusí se stydět ani před lidmi, ani před bohy. On svůj úkol splnil. Teď už je jen na nás, jak s budoucností Evropy naložíme...

Užitečné informace:

Poloha: Řecko, Lamia
Měna: euro
Doprava: linkový let, cena zpáteční letenky od cca 7,5 tis. Kč (z Prahy), od cca 4 tis. Kč (z Vídně), délka letu dvě a půl hodiny; z Athén po dálnici A1 směrem na Thessaloniky, sjezd č. 47 Thermopyly
Vstupné: parkoviště, památník, prameny zdarma
Museum (Kentro Istorikes Enemeroses Thermopylon): 300 metrů od památníku, parkoviště zdarma, otevřeno denně 9.00 - 17.00 hod., vstupné 3 €, tři sály s moderní interaktivní expozicí věnovanou bitvě u Thermopyl

Autor: Eva