Nejkrásnější chrámy antického Řecka

12.06.2020

Přijet do Řecka a nenavštívit pozůstatky ani jednoho z antických chrámů, by byl opravdový "hřích". Antická historie je dodnes živou součástí řecké duše. Působivé ruiny antických chrámů jsou hmatatelnými důkazy velkolepé historie Řecka, na kterou jsou Řekové právem hrdí. Mnohé chrámy podlehly času, jiné zničili sami lidé. Přesto si jejich ruiny zachovávají důstojný majestát a neopakovatelnou krásu. Ostatně touha po kráse a dokonalosti byla základem myšlení antických Řeků. Chrámy byly stavěny na výjimečných místech a jejich architektura musela lahodit oku. Všechny, o kterých bude řeč, pocházejí z 5. až 4. stol. př. Kr., kdy řecká civilizace dosáhla svého vrcholu.

Nejkrásnější řecký chrám nestál sice v Řecku, ale v maloasijském Efezu, ovšem vybudovali jej Řekové a právem se dostal mezi Sedm divů antického světa. Zasvěcený byl panenské bohyni Artemis. Bohužel, již na sklonku starověku nezůstal z elegantního chrámu kámen na kameni. Podobně, jako mnoha jiným antickým chrámům, také Artemidinu se stal osudným nástup křesťanství. Škoda, kterou nelze ani vyčíslit, natož pochopit. Ale nesmutněme. Jiné řecké chrámy měly více štěstí, a tak jejich vznešenou krásu můžeme obdivovat i dnes.

Zcela pochopitelně musíme začít v Athénách na Akropoli. Obdivovat zde budeme hned dvě úchvatné stavby: majestátní dórský Parthenon a elegantní iónský Erechteion.

Parthenon, chrám panenské bohyně Athény

Parthenon je momentem dokonalosti řecké architektury. Jeho linie architekti Iktinos a Kallikratés zakřivili tak, aby eliminovali zkreslení daná perspektivou. Postavený byl v 5. stol. př. Kr. v dórském slohu za vlády slavného Perikla. Byl tak bohatě zdobený a uloženo v něm bylo tolik pokladů, až se někteří historikové domnívají, že nešlo o chrám, ale o městskou pokladnici. Zlé jazyky tvrdí, že obrovitá socha Athény vztyčená uprostřed chrámu, nebyla předmětem zbožného uctívání, ale pouhou uměleckou obdobou slitku drahých kovů.

Bohužel, ani s Parthenonem se osud zrovna nemazlil. Přes 2 tisíce let zdobil athénskou Akropoli, dokud jej přesný zásah benátského dělostřelce a následný výbuch prachárny, kterou zde zřídili Turci, nerozmetaly na kusy. Benátský velitel Francesco Morosini si sice připsal k dobru další vítězství, avšak cena byla vysoká. Ze symbolu Athén zbyly jen obvodové sloupy a obě průčelí. Zkázu v 19. století dokonala nenechavost Britů, když ukradli ze zmrzačeného Parthenonu vše, co ukrást ještě šlo, přičemž se zřítilo poškozené západní průčelí. Na vrácení sochařské výzdoby vytvořené proslulým Feidiem Řecko marně čeká dodnes. Přesto, ústrkům osudu navzdory, je Parthenon králem řeckých chrámů. Výjimečná poloha na akropolské skále a vskutku monumentální rozměry z něj činí stavbu, která nás nutí žasnout.

Erechteion

Erechteion nedosahuje rozměrů Partnenonu ani zdaleka. Pyšní se však něčím, co z něj činí jeden z nejfotogeničtějších antických chrámů. Průhledy na panorama Athén skrze předsíň s karyatidami patří k nejkrásnějším scenériím na světě. Dívky, jejichž tváře byly v době muslimské nadvlády zohaveny, osleplýma očima shlíží na město a na svých hlavách nesou střechu chrámu stejně, jako tíhu věčnosti.

Chrám byl zasvěcen buď Athéně Polis (patronce Athén) a nebo mýtickému králi Poseidonu Erechteovi, jenž byl ztotožňován s bohem moří Poseidonem. Fakt, že se chrámu říká Erechteion ukazuje spíše na druhou možnost. Přímo u Erechteionu roste olivovník, který zde při památném sporu s bohem Poseidonem o vládu nad městem zasadila bohyně Pallas Athéna. Poseidon spor sice prohrál, přesto byl na athénské Akropoli uctíván.

Oproti mohutnému Parthenonu působí Erechteion postavený v iónském stylu odlehčeným dojmem. A také osud k němu byl mnohem milosrdnější. V osmdesátých letech dvacátého století navíc prošel nákladnou rekonstrukcí, která mu aspoň částečně vrátila bývalou eleganci.

Théseion, chrám boha Hefaista

V údolí pod Akropolí, obklopený pečlivě upravenými keři a vzrostlými cypřiši stojí nejzachovalejší řecký antický chrám. Zasvěcen byl bohu Hefaistovi, ale říká se mu Théseion. Důvodem byla bohatá sochařská výzdoba oslavující athénského hrdinu, který v krétském Labyrintu zabil Mínotaura. Chrám se do dnešních dnů zachoval v pozoruhodně dobrém stavu. Jen škoda, že obdivovat jej můžeme jen zvenčí. Vstup do vnitřních prostor není povolen.

Poseidonův chrám na mysu Sounio

Sedmdesát kilometrů na jih od Athén najdeme další z pozoruhodných antických chrámů. Na vysoké skále nad mořem stojí nadmíru působivé ruiny Poseidonova chrámu. Chrám navržený v kombinaci dórského a iónského stylu byl vybudován z místního, ne příliš kvalitního vápence. Celé věky byl vystaven působení slaného mořského větru. Bohužel, ani snaha architektů budovu řadou stavebních prvků ochránit, zkáze nezabránila. Dnes se k modrému nebi místo velkého chrámu vypínají už jen řady větrem a sluncem vybělených sloupů.

Právě západy slunce jsou na mysu Sounio doslova magické. Když rudý kotouč za černou siluetou chrámu zvolna mizí v klidných vodách Egejského moře. Areál se zavírá až po západu slunce, takže na vychutnání působivé večerní atmosféry je času víc než dost.

Chrám na mysu Sounio, kromě krásné polohy, proslul jako místo jednoho z nejznámějších vandalských počinů. Romantický básník Lord Byron na něj vyškrábal své jméno. Sice nechtěně, přesto tím založil smutnou tradici. Každý, kdo mys Sounio navštívil, se zde musel vedle slavného poety "zvěčnit". A tak je dnes vstup mezi sloupoví chrámu přísně zakázán. Ale i procházka kolem řad dórských sloupů, za nimiž se v oparu ztrácí nekonečný egejský obzor, je nádherným zážitkem. Příjemné je i posezení v přilehlé kavárně.

Chrám Tholos, Delfy

Chrámem, který se stal pomyslným symbolem Řecka a zdobí nejeden kalendář či katalog cestovní kanceláře, není majestátní Parthenon, ale stavba mnohem, mnohem menší. Tajemná a nadmíru působivá. Vděčí za to neobvyklému kruhovému tvaru a nádherné přírodní scenérii hory Parnassos. 

Řeč je o chrámu Tholos postaveném r. 380 př. Kr. na terase Marmaria v Delfách. Zbudován byl z bílého pentelského mramoru podle návrhu architekta Theodora z Fókidy. Dodnes není zřejmé, k jakému účelu Tholos vlastně sloužil. Víme jediné, patřil do okrsku Athény Pronaia a ve své době se nijak velké slávě netěšil. Někteří doboví autoři jej v popisu Delf ani nezmiňují. O tisíce let později se elegantní kruhový chrám s dvěma okruhy sloupů stal oblíbeným objektem fotografů. Budete-li mít někdy cestu do Delf, určitě nezapomeňte terasu Marmaria navštívit a pokochat se krásou tajemného Tholu.

Apollónův chrám, Delfy

Srdcem Delf byl jiný chrám. Postavený byl ve 4. stol. po Kr. v dórském slohu a zasvěcený byl bohu Apollónovi. Nahradil své dva předchůdce zničené požárem a zemětřesením. Stával uprostřed posvátného Apollónova okrsku na terase mezi strmými svahy hory Parnassos. Jeho ruiny nemůžeme minout. Z kdysi nádherného chrámu zbylo jen několik nahrubo poskládaných sloupů a zbytky kamenných základů. 

Právě pod Apollónovým chrámem se nacházela komnata s proslulou Věštírnou, kde Pythie pronášela neomylné věštby. Chrám byl - zřejmě zcela záměrně - vystavěn nad zemskou puklinou, ze které vycházel omamný plyn etylén. Nejspíš proto byla "životnost" věštkyň sotva tři roky. Při jednom silném zemětřesení se puklina v zemi uzavřela. Význam Delf upadal, několikrát byly vypleněny, až nakonec věštby utichly. Když r. 385 císař Theodosius Delfy uzavřel, velký Apollónův chrám i celé posvátné město se proměnily v ruiny.

Chrám Athény Lindské

Chrám Athény Lindské na ostrově Rhodos je součástí velmi krásného komplexu starověké akropole města Lindos. Ve své době se kult Athény Lindské těšil mimořádnému významu, a tak její chrám patřil k nejposvátnějším místům antického Řecka. Přesto jsou rozměry chrámu překvapivě malé, pouhých 22 x 8 metrů. Chrám Athény Lindské pochází ze 4. stol. př. Kr. Postaven byl v dórském slohu a jeho drahá výzdoba odpovídala bohatství a významu ostrova Rhodos. Chrám nahradil původní, požárem zničenou svatyni, ze 6. stol. př. Kr. K chrámu Athény Lindské vede impozantní schodiště s částečně dochovaným sloupovím Propylají. Zajímavá je atypická orientace chrámu v ose sever - jih. 

Nástup křesťanství byl počátkem jeho zkázy. Například mozaiky se jmény kněží, kteří v chrámu celá staletí působili, a s popisy zázraků, které mocná Athéna vykonala, byly použity na vydláždění podlahy nedaleké baziliky Sv. Jana. Mramorová socha Athény zdobená zlatem a slonovinou, byla převezena do Konstantinopole, kde byla zničena. Z ruin chrám Athény Lindské částečně povstal ve 20. stol. Dalšími opravami prošel na začátku milénia. Avšak bývalou krásu mu již vrátit nejde. Ta zůstala navždy pozřena zubem času. Poloha chrámu na vysoké skále nad mořem z něj přesto činí velmi pozoruhodný objekt. Nemluvě o tom, že výhledy na tyrkysové zátoky v závratné hloubce pod Lindskou akropolí jsou prostě nádherné. 

Autor: Eva