Zlatý Muškát, dotek slunce z ostrova Samos

Strmé svahy pevninského Řecka a jeho ostrovů produkují vynikající vína. Vděčí za to oslnivému slunečnímu svitu a často vulkanickému původu ostrovů, které ve spojení s nedostatkem vody způsobují, že koncentrace minerálních látek je v hroznech větší, než jinde. Jejich chuť je pak intenzívnější a vína z nich vyrobená jsou nenapodobitelná.

Řecká vína pravidelně získávají nejvyšší ocenění v mezinárodních soutěžích, avšak jen ta opravdu výjimečná se probojují až na oltáře samotného Vatikánu. Kromě jantarového Vinsanta ze sopečného ostrova Santorini se to podařilo ještě jednomu řeckému vínu: bílému či spíše zlatému Muškátu z ostrova Samos.

Historie pěstování vína na Samu sahá hluboko do historie. Již před třemi tisíci lety brázdily jeho kopce terasy pečlivě udržovaných vinic. Sladké víno ze Samu je zmiňováno v mnoha mýtech, nejspíš se z jeho lahodné chutě těšil i místní slavný rodák, matematik Pythagoras, neboť již od antických dob bylo skvělým vývozním artiklem.

Ve 12. stol zmiňuje sladké víno ze Samu mnich Theodorus. Avšak šlo-li přímo o Muškát, jak jej známe dnes, není jisté. Odrůda vína, ze které se dnešní Muškát vyrábí, pochází z Malé Asie a na Samos byla přinesena až na sklonku 16. stol. Do povědomí západní Evropy se Muškát dostal v době, kdy francouzské a italské vinice zničil dřevokaz a místní vinaři se začali poohlížet po náhradě za zničené vinohrady. 

Netrvalo dlouho a do oka jim padl hornatý Samos a jeho vinohrady. Právě Francouzi přinesli na Samos moderní technologie a rozjeli produkci vína ve velkém. První opravdový úspěch slavil Muškát ze Samu v r. 1862 na výstavě v Londýně a o pět let později v Paříži, kde získal prestižní cenu. Od té doby v nejrůznějších mezinárodních soutěžích vítězí pravidelně a za své mešní víno si jej - spolu s Vinsantem - zvolil samotný Vatikán.

Co však činí Muškát tak výjimečný?

Samozřejmě lahodné aroma, které v sobě spojuje vůni ovoce, pomerančových květů a růžových lístků se sladkostí medu. Jedinečné aroma vzniká procesem zastavení fermentace přidáním alkoholu, které vymysleli jak jinak, než Francouzi. Právě díky jejich nápadu je chuť Muškátu ze Samu vždy vyvážená a plná. Na první pohled zaujme i jasně zlatá barva, ze které jako by zářilo samotné slunce.

Odrůda Samos Muscat Blanca Petit Grains se pěstuje na svazích hory Ambelos až do výšky 900 metrů nad mořem. Vyrábí se z ní hned několik druhů sladkého vína. Tím nejlepším je Vin Doux, které za pravý skvost považují i největší znalci. Vděčí za to menší kyselosti, než mají ostatní vína odrůdy Muškát, a obsahu alkoholu 15%.

Víno pěstované na horských vinicích, jež zraje v dubových sudech dlouhých 5 let, se jmenuje prostě: Samian Muscat. Avšak čím prostší jméno, tím rafinovanější chuť. Délka zrání mu dává neuvěřitelnou zlatě hnědou barvu. Jeho aroma je - oproti jiným Muškátům - obohaceno o jemně karamelovou příchuť. Nakonec, ne nadarmo se mu říká Kaštanová blondýnka.

Samos Anthemis v sobě nese lehkou vůni květin a jeho odkaz sahá až do dob antických Řeků.

Velmi oblíbeným, nejznámějším, avšak o nic méně lahodným je Samos Nectar. Podobně jako Vinsanto se vyrábí ze sušených hroznů. V sudech zraje po dobu 3 let. Obsah alkoholu má nižší, a tak je jeho chuť o něco měkčí než u Vin Doux.

Ale ať už si koupíte drahý Vin Doux, spočinete v náručí Kaštanové blondýnky či zvolíte společnost jemné Anthemis, jedno je jisté, pocítíte dotyk řeckého slunce, jehož zlaté paprsky jsou ukryty v každé kapce Muškátu z ostrova Samos.

Autor: Eva