Co musíte vidět v Římě, část druhá: křesťanský Řím

24.02.2019

Historie křesťanského Říma se začala psát mnohem dříve, než došlo k pádu Římské říše. Křesťané byli pronásledováni, popravováni a obviňováni z nejrůznějších zločinů. Například císař Nero na ně svedl obrovitý požár Říma, který však sám založil, aby získal prostor pro vybudování honosného paláce. Legendárním se pak stalo pronásledování křesťanů za císaře Diokleciána na počátku 4. století. Zlomovým však takřka záhy byl r. 313, kdy císař Konstantin I., později zvaný Veliký, Ediktem milánským udělil rovnoprávnost všem náboženstvím, která se na území Římské říše vyskytovala, tedy i křesťanům. A ti, jak dobře víme, chytili příležitost za pačesy. Křesťanství se ve velmi krátké době stalo jediným římským náboženstvím. Řím se z města pohanů stal městem křesťanů a sídlem hlavy římsko-katolické církve neboli papeže.

Booking.com

Metropole antického světa nezačala chátrat až po pádu Římské říše r. 476, ale město pustlo již dlouho předtím. Počet obyvatel z původního milionu klesl na pouhých 30 tisíc. Město chátralo navzdory faktu, že bylo sídlem papeže. Zlom nastal v 15. století a rozkvět trval dalších 200 let, během nichž Řím vyrostl do nové krásy. Vznikla spousta chrámů, bazilik a kostelů, které daly městu zcela výjimečnou novou tvář. Jména stavitelů a umělců jakými byli Bernini, Boromini, Rafael nebo třeba Michelangelo, zná snad úplně každý. Výjimeční renesanční a zejména barokní architekti a umělci stvořili křesťanské město, jaké nemá ve světě obdoby. Kostelů je prý v Římě víc, než dní v roce, a tak i kdybyste každý den navštívili jeden, stejně je za rok všechny neobejdete. Proto se podíváme jen na ty největší, nejznámější, nejkrásnější a nejdůležitější.

Když bychom měli vybrat nejvýznamnější římskou církevní stavbu, každého napadne monumentální bazilika sv. Petra ve Vatikánu. Nakonec, také proto jsme ji zvolili jako úvodní obrázek dnešního článku.

Ale to bychom se dopustili nepřesnosti. Začneme úplně jinde, a to chrámem, kde má oficiální sídlo římský biskup neboli papež - Lateránskou bazilikou, správně bazilikou Nejsvětějšího spasitele a svatého Jana Křtitele a Jana Evangelisty.

Lateránská bazilika
(San Giovanni in Laterano)

Piazza di San Giovanni in Laterano, metro linka A, stanice San Giovani; případně pěšky od Colossea ulicí Via San Giovanni in Laterano (1,5 km, cca půl hodiny chůze), vstup volný, kontrola u bezpečnostních rámů, oblečení "kolena ramena", fotografování povoleno mimo probíhající mše

Lateránská bazilika je jedním ze čtyř hlavních římských chrámů, označených jako basilica maior. Pochází z dob císaře Konstantina I. Velikého, tedy z počátku 4. století. Latinské slovo basilica původně neznamenalo církevní, ale veřejnou budovu s úřady, soudy a promenádami. Stavitelé si jen půjčili tento formát budovy při stavbě velkých křesťanských kostelů, aby je odlišili od římských pohanských chrámů.

Lateránská bazilika je obrovská. Když se kdekoliv v centru Říma dostanete na místo s dobrým výhledem, uvidíte na jihovýchodu průčelí s nápadnými sochami tohoto chrámu. Jedná se o původní sídlo římských biskupů - papežů. Je třeba si uvědomit, že tuto funkci Lateránská bazilika měla déle než 1000 let, tedy delší dobu, než dnešní vatikánská bazilika sv. Petra.

Hlavní loď je prostorná, netušených rozměrů. Při vstupu nás ohromí bohatě vykládaný strop, baldachýnový oltář v čele a nádherné sochy apoštolů z bílého kamene kolem dokola.

V Lateránské bazilice spatříme mnoho zajímavostí: původní vstupní dveře staré přes 1500 let, papežský stolec v apsidě (v zadní části chrámu za oltářem), zlacenou mozaiku na stropě, boční oltáře.

Jen málokdo ví, že Lateránská bazilika je chrámem chrámů, neboť dodnes je - na rozdíl od chrámu sv. Petra - hlavním kostelem katolické církve. Proto rozhodně nesmíme její návštěvu při poznávání římských křesťanských památek vynechat.

Bazilika sv. Petra ve Vatikánu

Piazza San Pietro, zastávka Cavalleggeri/S. Pietro, autobus linka č. 64, meto trasa A (červená), stanice Ottaviano, cca 15 minut pěšky ulicí Via Ottaviano, vstup volný, kontrola u bezpečnostních rámů; výstup na kopuli chrámu, otevřeno denně 8.00 - 18 hod. (v zimě do 17 hod.), vstupné: výtah na střechu 8 €, výstup na kopuli 6 €; toalety: jižní strana Berniniho kolonády, zdarma

Monumentální bazilika sv. Petra vévodí celému komplexu budov a mnoho lidí ji vnímá jako hlavní chrám římskokatolické církve. Je postavena na místě hrobu apoštola sv. Petra, o kterém Kristus řekl: "Ty jsi Petr, to je skála a na té postavím svou církev." Při návštěvě chrámu sv. Petra si nejspíš ani neuvědomíme, že jsme vstoupili na území jiného státu. V okamžiku, kdy projdeme mezi mohutnými sloupy Berniniho kolonády, opouštíme Itálii a jsme na území Vatikánu, jenž je sídlem papeže.

Nedílnou součástí panoramatu Vatikánu je Piazza San Pietro (Náměstí sv. Petra) s monumentální Berniniho kolonádou vybudovanou v r. 1656 - 1667 s krásnými barokními kašnami a pravým egyptským obeliskem uprostřed. Půlkruhová křídla kolonády symbolizují rozpřažené ruce, jimiž církev objímá svět.

Bazilika sv. Petra je druhá ze čtveřice tzv. basilica maior. Je nejznámější a nejokázalejší dominantou Říma. Je proto povinností ji navštívit nebo alespoň vidět zvenčí.

Při plánování návštěvy počítejte s hodinovým zdržením ve frontě na průchod bezpečnostními rámy. Kontrola je přísnější než v případě Lateránské baziliky, takže rozhodně s sebou neberte ostré předměty, abyste se vyhnuli případným problémům. Jednoduše řečeno, kontrola je stejně důkladná, jako na letišti.

Barokní stavba není prvním chrámem na tomto místě. Již v době raného křesťanství, za císaře Konstantina, byla postavena nad Petrovým hrobem stará bazilika. Na počátku 16. století, po rozhodnutí o přesunutí papežského stolce, ale zahájili zásadní přestavbu, ve které později pokračoval slavný Michelangelo Buonarroti. Chrám byl dokončen a vysvěcen až v r. 1629, dávno po Michelangelově smrti.

Církevní představitelé dali do stavby chrámu sv. Petra "vše nej": ke stavbě přizvali nejlepší architekty a umělce, použity byly nejlepší materiály, a to bez ohledu na vynaložené finanční prostředky. Věděli, že se jedná o chrám, jenž bude reprezentovat moc a slávu Kristovy církve po dlouhá staletí. Náklady byly astronomické a zatížily celou církev do takové míry, že je dodnes za to kritizována.

Při návštěvě Vatikánu můžeme navštívit nejen samotnou baziliku, ale také Vatikánská muzea se Sixtinskou kaplí nebo kopuli a střechu chrámu sv. Petra. Vzhledem k tomu, že návštěva těchto míst je zařazena do itinerářů asijských turistů, nechcete-li si zkazit dojem z Vatikánu, nedoporučujeme jejich návštěvu absolvovat. Muzea sice ochraňují nádherné umělecké předměty a výzdoba Sixtinské kaple je ohromující, ale obklopeni davy zpocených turistů, kteří se bezohledně mačkají jeden přes druhého, nemluvě o mnohahodinových frontách, si jejich krásu stejně nevychutnáte.

Hned při vstupu do hlavní lodě chrámu sv. Petra nesmíme minout slavné mramorové sousoší Pieta od Michelangela. Nalézá se po pravé straně poblíž vchodu. Před léty toto nádherné dílo poškodil vandal, proto je nyní chráněno skleněnou stěnou. Nemusíte být zrovna věřící, aby vás pohled na Pannu Marii truchlící nad mrtvým synem nedojal. Dílo je prostě dokonalé!

Dále na pravé straně, blíže oltáři, se nalézá nejslavnější bronzová socha sv. Petra, sedícího na trůnu, která bývá vždy na svátek sv. Petra a Pavla 29. června oblékána do papežského roucha. Turisté všech vyznání kolem ní procházejí a z pověrčivosti se dotýkají jejích nohou. Chcete-li se také této kratochvíle zúčastnit, připravte se na hodně dlouhou frontu.

Hlavní oltář s baldachýnem na kroucených sloupech se nachází přímo nad hrobem sv. Petra. Oltář byl vysvěcen r. 1605 a stojí na mramorové desce, jež pochází z Nervova fóra. Možná si lámete hlavu, proč byl sv. Petr pohřben právě zde. V 1. stol. se na území dnešního Vatikánu nacházel antický stadion, na kterém byli popravováni nepřátelé Římské říše. Právě zde byl ukřižován - na vlastní žádost hlavou dolů - sv. Petr, neboť si podle svého mínění nezasloužil zemřít stejným způsobem jako Ježíš Kristus.

Nad oltářem se tyčí prostorná kopule, největší na světě. Kopuli navrhl Michelangelo a dosahuje výšky 136,5 metrů. Překonala tak katedrálu ve Florencii, která v 15. století převzala pomyslnou štafetu, co se velikosti kopule týče, od římského Pantheonu. Samotný chrám je dlouhý 187 m a najdeme v něm 11 kaplí, 45 oltářů a dvě boční 76 m dlouhé lodě.

V bazilice svatého Petra musíme obdivovat nádherné obrazy s biblickými výjevy. Nejedná se však o plátna, ale o mozaiky vytvořené podle originálů. Nepříznivé podmínky s vysokou vlhkostí by totiž výrazně znehodnocovaly životnost původních obrazů.

Bazilika Santa Maria Maggiore

Piazza di Santa Maria Maggiore, stanice autobusu S. Maria Maggiore, linka č. 70 z Piazza Venezia, otevřeno denně 7.00 - 18.45 hod., vstup volný, kontrola u bezpečnostních rámů, fotografování povoleno pouze mimo mši svatou; jdete-li do baziliky v době mše jen jako turisté, zůstaňte stát v zadní vyhrazené části; k dispozici toalety (vstup po pravé straně, chodba kolem sakristie)

Třetí ze skupiny basilica maior je bazilika Santa Maria Maggiore. Její původ sahá rovněž do počátků křesťanství, konkrétně do 4. století.

Legend o založení baziliky Santa Maria Maggiore je spousta. Jedna připisuje její vznik papeži Liberiovi, jemuž se ve snu zjevila Panna Maria a přikázala mu, aby jí postavil chrám na místě, kde najde sníh. Jiná vypráví, že bohatá křesťanská rodina o něco prosila Boha a slíbila, že postaví mariánský chrám v Římě tam, kde v srpnu napadne sníh. Ať už šlo o papeže či bohaté Římany, netřeba pochybovat, zda sníh dne 5. srpna r. 356 v Římě napadl. Bazilika na pahorku Esquilin stojí dodnes, a díky legendě o sněhu se jí také někdy říká bazilika Panny Marie Sněžné, ačkoli správný název zní Panny Marie Větší.

Průčelí nevypadá impozantně a zdá se, že hledíte na obyčejný kostel s věží vestavěný do bloku domů. Uvnitř ale užasnete stejně, jako při návštěvě ostatních chrámů označených jako basilica maior. Překvapí vás velký prostor trojlodní stavby s nádherným kazetovým stropem a baldachýnovým oltářem v přední části v místě, kde se hlavní loď kříží s boční lodí.

Mimo nádherný baldachýnový oltář s kroucenými sloupy nepřehlédněte takzvaný triumfální oblouk s původními mozaikami znázorňující biblické výjevy a apsidu (zaoblený prostor za oltářem), kde je známá mozaika z konce 13. století od Jacopa Torritiho Korunování Panny Marie.

V levé boční lodi je slavná ikona Salus populi Romani, neboli Panny Marie, ochránkyně Říma. Před touto sochou se často zastavuje papež před odjezdem z Říma na své cesty po světě. Římané ji vnímají jako patronku a ochránkyni města.

Po návštěvě baziliky doporučujeme navštívit kavárnu Cottini na blízké Via Merulana. Snad díky sousedství baziliky Panny Marie zde nejsou ceny tak nekřesťanské jako v jiných částech Říma. Espresso vás vyjde neuvěřitelně levně a je vynikající. :-)

Basilica San Paolo fuori le Mura
(Bazilka sv. Pavla za hradbami)

Via Ostiense 186, metro trasa B (modrá), stanice Basilica S. Paolo (nezaměňte se stanicí autobusu Porta S. Paolo, která je vzdálená přes 1 km), otevřeno denně 7.00 - 18.30 hod.

Poslední ze čtveřice basilica maior se nalézá nad místem hrobu apoštola národů sv. Pavla. Původní stavba ze 4. století lehla dne 15. července 1823 popelem. Zachovalo se jen několik málo fragmentů. Stavba, kterou dnes můžeme navštívit, je proto dokonalá novodobá replika původní baziliky.

Jednou ze zajímavostí Baziliky sv. Pavla za hradbami jsou obrazy všech papežů umístěné na stěně hlavní lodi. Jelikož portréty již zaplnily jednu z řad, někteří lidé z toho odvozují blížící se konec světa. Ale mohu vás uklidnit, na stěnách je ještě mnoho místa pro celé řady obrazů budoucích generací papežů.

Basilica di San Pietro in vincoli
(Bazilika sv. Petra v řetězech)

Piazza di San Pietro in Vincoli, metro trasa B (modrá), stanice Cavour, potom pěšky cca 150 m po Via Cavour, schodištěm doprava na Piazza di San Pietro in Vincoli; otevřeno denně 8.00 - 12.30 hod., 15.30 - 19 hod. (v zimě do 18 hod.), vstup zdarma

Bazilika sv. Petra v řetězech, jak zní doslovný překlad, je nenápadným chrámem, jehož historie sahá až do 5. století. Leží stranou hlavních turistických atrakcí, a nebudete-li ji cíleně hledat, nemáte šanci na ni narazit. Přitom stojí nedaleko stanice metra Cavour na rušné ulici Via Cavour se spoustou kaváren a restaurací. Návštěvu baziliky San Pietro in vincoli tak můžete spojit s chutným občerstvením.

Proč vás k prohlídce této baziliky zveme? Jsou zde k vidění zajímavosti, za kterými do San Pietro in Vincoli jezdí lidé z celého světa. V trojlodní bazilice se pod oltářem nachází prosklený osvícený relikviář, ve kterém jsou uloženy dva spojené kovové řetězy. Mají to být právě okovy, kterými byl spoután sv. Petr zatčený při pronásledování křesťanů za vlády císaře Nera.

Řím, San Pietro in vincoli, hlavní oltář
Řím, San Pietro in vincoli, hlavní oltář

Řetězy pro věřící nemají nějakou zvláštní moc, jak si mnozí lidé myslí. Jsou jen připomínkou, že sv. Petr byl v těchto konkrétních poutech vězněn a představují jakési pojítko mezi současností a dobou počátků křesťanství.

Dále se v San Pietro in Vincoli nalézá jedno umělecké dílo, které je napodobováno po celém světě. Je jím slavná socha "rohatého" Mojžíše od Michelangela Buonarottiho, která je součástí okázalého náhrobku papeže Julia II. Papežovy ostatky pod náhrobkem ale nejsou.

Mojžíš je zobrazen v nadživotní velikosti, s malými růžky ve vlasech. Umělci, teologové a historici se dodnes přou, proč umělec proroka ztvárnil právě s růžky, které dnes známe spíše jako symbol ďábla než světce. Někdo říká, že to jsou symboly moudrosti. Jiní usuzují, že Michelangelo chtěl zdůraznit, že i Mojžíš občas trpěl malou vírou, když pochyboval, že se mu podaří s Boží pomocí dovést vyvolený národ z Egypta do Izraele. Jiní tvrdí, že se jedná o zobrazení paprsků. Nicméně, často můžeme takto zobrazeného Mojžíše vidět i jinde, například na vrcholu kazatelny pražského chrámu sv. Jiljí na Starém Městě.

Motiv sv. Petra s řetězy se opakuje v bazilice San Pietro in Vincoli na mnoha místech - například na krásné stropní fresce, kde je svatý Petr zobrazen s řetězem v dramatickém gestu.

V bazilice je spousta náhrobků významných osobností. Za pozornost stojí například náhrobek se smrtkou, která má až mrazivě realisticky vyobrazenou kosu v ruce.

Kostel San Luigi dei Francesi

Piazza di San Luigi dei Francesi 5, mezi Piazza Navona a Pantheonem, pěšky z Piazza Navona, otevřeno denně 10.00 - 12.30 hod., 15.00 - 19.00 hod. (čtvrtek odpoledne zavřeno), vstup zdarma

Kostel San Luigi dei Francesi je jedním ze stovek římských kostelů. Najdeme jej mezi Pantheonem a Piazza Navona. Touto trasou při návštěvě Říma bezpochyby půjdete, proto se v San Luigi dei Francesi určitě zastavte. V Contarelliho kapli, po levé straně v přední části kostela, se nalézají slavné obrazy italského malíře Caravaggia věnované apoštolu sv. Matoušovi.

Plátna slavného Caravaggia do San Luigi dei Francesi jezdí obdivovat turisté z celého světa. Contarelliho kapli snadno poznáte: je před ní zástup lidí, žasnoucích nad krásnou hrou světla a stínu, tak charakteristickou pro italské barokní umělce.

Santa Maria di Loreto a Santissimo Nome di Maria al Foro Traiano

Piazza della Madonna di Loreto, přímo u Trajánova fóra, autobusová zastávka Piazza Venezia

Křesťanské římské kostely jsou v naprosté většině barokními skvosty. Na jednom z typických snímků Říma můžeme vidět právě dvojici nevelkých, zato krásných barokních kostelů Santa Maria di Loreto a Santissimo Nome di Maria al Foro Traiano, které tvoří jedinečný harmonický celek s antickými ruinami Trajánova fóra.

První z dvojice kostelů, Santa Maria di Loreto, má zajímavý původ. Někdy kolem r. 1500 požádal cech římských pekařů u příležitosti jubilea narození Ježíše Krista papeže o povolení postavit chrám. Hlava katolické církve pekařům souhlas udělila, a tak vzniklo jedno z nejkrásnějších míst v Římě.

Pokud vám oba kostely připomínají pražský kostel sv. Mikuláše, nejedná se zdaleka o náhodu. Santa Maria di Loreto (ten pekařský) byl jedním ze vzorů Kyliánu Ignáci Dientzenhoferovi pro stavbu barokního chrámu na Malé Straně.

Řím, Piazza della Madona di Loreta, Santa Maria di Loreta
Řím, Piazza della Madona di Loreta, Santa Maria di Loreta

Druhý z kostelů Santissimo Nome di Maria al Foro Traiano byl postaven o více než 200 let později. Při bližším pohledu dokumentuje vývoj barokního stylu za uvedené období - lucerna na vrcholu kopule je již prosklená, taburet má více oken, nad okny jsou kulaté oblouky, štuková výzdoba je bohatší a více propracovaná.

Je jistou zajímavostí, že se oba popisované kostely nalézají v blízkosti Trajánova sloupu, o němž píšeme v článku věnovaném památkám antického Říma. Socha sv. Petra na jeho vrcholu, která vystřídala původní sochu císaře Trajána, hledí přímo na kopule obou chrámů.

"Dvojčata" na Piazza del Popolo

Piazza del Popolo, metro trasa A, stanice Flaminio, pak pěšky skrze bránu Porta del Popolo, vstup do kostelů zdarma

Při toulkách Římem můžete navštívit stovky dalších krásných chrámů, bazilik a kostelů. Některé jsou hodně zajímavé již při pouhém pohledu zvenčí. Například jako dvojice chrámů Santa Maria in Montesanto a "zrcadlový" Chiesa di Santa Maria dei Miracoli na náměstí Piazza del Popolo. Nemusíte se však obávat, že jste to předchozího večera přehnali s vynikajícím italským vínem a nyní vidíte dvojitě. Stavby jsou si sice na první pohled podobné jako vejce vejci, ale při bližším pohledu se liší.

Řím, Piazza del Popolo
Řím, Piazza del Popolo

Křesťanský Řím je nádherný. Kdybychom se však spokojili jen s tímto vyjádřením, dopustili bychom se velké nepřesnosti. Křesťanské chrámy se zde snoubí s antickými památkami a v nedělitelné symbióze vytvářejí zcela jedinečný obraz Věčného města.

Jsou-li dveře křesťanských chrámů otevřené, neváhejme vstoupit. Stejně jako celé generace před námi, vnímejme jejich "nebeskou" atmosféru a obdivujme krásnou výzdobu, kterou jim dali význační umělci a architekti. A i když třeba nejsme věřící, chovejme se k nim s úctou, aby je mohli obdivovat i ti, kteří do římských kostelů jednou přijdou po nás.

Užitečné informace:
Poloha: Itálie, Řím
Měna: Euro
Doprava do Říma: linkový let, cena zpáteční letenky od 3 tis. Kč, délka letu necelé dvě hodiny
Doprava po Římě: hromadná doprava (metro, autobusy)
Doporučuji zakoupit tzv. Roma Pass: časově omezenou kartu, která zahrnuje dopravu po Římě zdarma, přednostní vstup a řadu slev na vstupném na památky a do muzeí, více informací na adrese https://romapass.it/en/the-cards/

Autor: Michal