Santorini, nejkrásnější ostrov Egejského moře

15.04.2019

Booking.com

O řeckém ostrově Santorini jsme se zmínili již vícekrát. Vděčí za to výjimečné kráse, kterou mu paradoxně dala geologická katastrofa, jaká nemá v lidské historii obdoby. Dnes se podíváme na místa a zajímavosti, která při dovolené na Santorini vidět prostě musíte.

Jen pro připomenutí: pohnuté historii ostrova jsme se věnovali v článcích Ostrov Santorini, bájná Atlantida a soumrak bohů v Egejském moři nebo Děsivé síly země, odvrácená tvář nejkrásnějších míst Řecka. Právem ostrov Santorini obsadil první místo v článku Pět nejkrásnějších řeckých ostrovů a nemohli jsme zapomenout ani na výjimečné Západy slunce na ostrově Santorini.  Ale nyní se již vydejme na tento nádherný ostrov a podívejme se na jeho dnešní zajímavosti, ačkoli historie nás bude provázet takřka na každém kroku.

Sopečný ostrov Santorini tvoří úzký prstenec kolem zatopeného kráteru starověkého supervulkánu. Oficiální řecký název je Théra, ale v obecném povědomí je ostrov známý pod názvem, který mu dali Benátčané. Poprvé na ostrov přišli na svátek sv. Ireny, proto jej pojmenovali Santa Irini, zkráceně Santorini. Do skupiny ostrovů Santorini ještě patří Thirasia, Aspronisi a lávové ostrůvky Palea a Nea Kameni. Samotné Santorini od severu k jihu měří zhruba 17,5 km, v nejširším místě od východu na západ kolem 6 km, v nejužším naopak necelých 1,5 km. Přesto je až neuvěřitelné, kolik nádherných a zajímavých míst se na tak malém ostrůvku nachází. Mnohý větší ostrov (mnohdy celý stát) může Santorini tiše závidět. Věřte, že na to, abychom navštívili všechna opravdu zajímavá, krásná, výjimečná a pozoruhodná místa na Santorini jedna dovolená rozhodně nestačí.

Města na okraji kráteru

Jak již bylo mnohokrát řečeno, Santorini je zhroucený vulkán zatopený mořem. Bílá městečka se kupí na okraji kráteru, kde strmé skalní stěny dosahují výšky až 300 metrů. Pečlivě nabílené domečky se tulí jeden ke druhému. Mezi nimi se vinou úzké uličky, které velmi často přechází ve strmá schodiště, nebo se stávají vyhlídkovou promenádou nad sopečnou kalderou. Nad domečky se klenou modré kopule kostelů. Do prostoru nad kráterem se natahují odvážné terasy s ještě odvážněji konstruovanými bazény, jejichž tyrkysové hladiny (při správném úhlu pohledu) splývají s obzorem Egejského moře.

Všechna městečka na Santorini jsou prostě kouzelná, jako vystřižená z pohádkových filmů. Zcela unikátní je pak jejich večerní atmosféra, kdy se rozsvítí tisíci světýlek, zatímco rudé slunce zvolna zapadá do vod zatopeného vulkánu. Západy slunce na ostrově Santorini jsou vyhlášené a sjíždějí se sem za nimi lidé z celého světa.

Neotřelou kulisu krásným scenériím dělají kočky. Ale zapomeňte na vypelichané chudáky paběrkující zbytky u popelnic. Místní kocouři jsou vykrmenou a řádně opečovávanou elitou Řecka, přičemž své výjimečnosti jsou si patřičně vědomi. Nemluvě o tom, že si pózování před objektivy fotoaparátů náležitě užívají.

Je vcelku pochopitelné, že bílé domečky na okraji kaldery nejsou z velké části obydlí místních občanů, ale velmi - a když říkám velmi, pak opravdu velmi - drahé hotely. Jejich předností je výjimečná poloha, stylový luxus a špičkové služby. Když vám to rodinný rozpočet dovolí, neváhejte sáhnout do kapsy a aspoň pár nocí si v některém z nich dopřejte. Zážitek je to vskutku kouzelný a romantika tak dokonalá, že by i zatvrzelý ignorant zaslzel.

A když vám to rozpočet nedovolí, nezoufejte. Ubytování v krásných letoviscích Kamari či Perissa na opačné straně ostrova je mnohem levnější, hotely poskytují služby na vysoké úrovni a bazén sice nevisí nad kalderou, zato je mnohonásobně větší (o moři "za humny" nemluvě). Navíc, všechna letoviska spojuje s městečky nad kráterem pravidelná autobusová linka, nebo si můžete půjčit auto. V tomto ohledu jsou ceny srovnatelné s jinými řeckými ostrovy.

Hlavním městem ostrova je Fíra, kterému dominuje bílá katedrála Yapapantí. Zajímavé je, že hlavní ortodoxní katedrála ostrova jako jedna z mála nemá modrou kopuli. Yapapantí není žádnou historickou pamětihodností, ale moderní stavbou z druhé poloviny 20. století, neboť původní chrám zničilo v padesátých letech zemětřesení. Přesto stojí za to do Yapapantí aspoň nahlédnout.

Rozlehlé náměstí před katedrálou není vlastně ničím jiným, než velkou vyhlídkovou terasou. Naproti katedrále stojí nejstarší, avšak doposud stále velmi luxusní, hotel ostrova. Jmenuje se, jak jinak než Atlantis. Uličky ve Fíře jsou spletité, plné značkových butiků a nablýskaných zlatnictví. Fírou se můžete toulat celé hodiny, ale dříve či později se stejně ocitnete na okraji kráteru.

Ovšem Fíra, jakkoli kouzelná, není nejkrásnějším městem ostrova. Prvenství - aspoň podle oblíbenosti u turistů a recenzí na nejrůznějších cestovatelských portálech - drží Oia. Na místní poměry nezvykle barevné městečko na nejsevernějším výběžku ostrova. 

Na rozdíl od ostatních měst, kde to vypadá, že jedinými povolenými barvami jsou bílá a modrá, Oia hraje všemi barvami. Domečky zde uvidíte okrové i červeno hnědé a dokonce růžové, ačkoli bílá s modrou stejně jednoznačně vedou. Ostatně, další z ikonických santorinských kostelů Agios Spiridonas a sousední Anastasis jsou toho nesporným důkazem.

Co se týká zástavby, Oia je zcela chaotickým nakupením hmoty. Základním stavebním prvkem je, řečeno s nadsázkou, bílá boule a pravý úhel je pojem povětšinou neznámý, neboť i když je některý dům náhodou hranatý, aspoň jedna zeď někam "ujíždí". Právě tento veskrze chaotický přístup k urbanistické architektuře činí Oiu výjimečným místem. Nejkrásnějším koutem v Oie je severní výběžek s bílým větrným mlýnem, pod nímž se rozkládají ruiny bývalého byzantského hradu. Bohužel, právě Oia trpí největšími nájezdy turistů a zejména před západem slunce je to v jejích úzkých uličkách "hlava na hlavě".

Proto mám mezi městečky na Santorini docela jiného favorita. Jmenuje se Firostefani. Je stylovější než chaotická Oia a lidí je zde mnohem méně. Elegantní Firostefani leží mezi již zmíněnou Fírou a nejvýše položeným městem ostrova Imerovigli. Co pohled na bílou terasu, to obraz hodný zvěčnění na malířském plátně.

Právě ve Firostefani od modro bílého kostela Agios Minás nafotíte ty nejkrásnější západy slunce a také je zde jedna z nejlepších kaváren na Santorini, bělostné Café Galini. Ale nepředbíhejme - místnímu kavárenskému životu se budeme věnovat až za chvíli.

Nejvýše položeným městem ostrova je Imerovigli. Dominuje mu modrobílý kostel Anastasi, který zdobí nejednu pohlednici či kalendář. Lidí je zde o poznání méně, než ve Fíře či v Oie, zato bělostné scenérie a výhledy na kalderu přes romantické terasy jsou neméně kouzelné.

Z Imerovigli můžete podniknout pěší výlet na skalní útes jménem Skaros. Zní to neuvěřitelně, ale ve středověku na něm stávalo město s hradem, které se jedné bouřlivé noci celé zřítilo do moře. Zdá se, že pohřbívání civilizací je na Santorini zavedenou tradicí.

Dnes stojí na Skaru pouze malý bílý kostelík Panagia Theoskepasti a na tzv. "hlavě" Skaru jsou patrné základy středověkého hradu. Ačkoli útes vypadá nedostupně, cesta není nijak krkolomná, jen - zejména v letních měsících - dost úmorná. Rozhodnete-li se na Skaros vyrazit, obujte si pevné boty a s sebou si přibalte hodně velkou láhev s pitím.

Kavárny, bary, taverny

Na Santorini je 352 kostelů, kaplí a kapliček. Kavárny, taverny, bary, bistra, cukrárny a restaurace nejspíš nikdo nespočítal. Skoro by se chtělo říct, že Santorini je rájem kavárenských povalečů. Předností ostrova nejsou plážové radovánky, ale život v kavárnách na okraji kráteru. Co podnik, to skutečný unikát, už jen díky nezapomenutelných výhledům, ale také díky stylovému luxusu, na který je zde dbáno s pečlivostí až neuvěřitelnou. Všechny podniky do jednoho si na své výjimečnosti patřičně zakládají. Ale přesto, najde se pár takových, které ty ostatní ještě o něco málo převyšují.

Prvním je Café Enigma ve Fíře, jen pár kroků od katedrály Yapapantí. Kavárna je umístěna na několika stupňovitých terasách pod hlavním náměstím. Nejen, že je odtud - pochopitelně - nádherný výhled na kalderu se sopečnými ostrovy, a barevné koktejly jsou vynikající, ale navíc můžete odpočívat na pohodlných relaxačních pytlích.

Nejvyhlášenějším podnikem ostrova je proslulý a všemi turistickými průvodci vychvalovaný Franco's Bar. Najdeme jej ve "spodní" části Fíry, na ulici Agios Minas, jen pár desítek metrů jižním směrem od horního konce oslí stezky. Bohužel - aspoň podle mého názoru - Franco's Bar dnes už žije hlavně z podstaty. Má vynikající polohu, vyhlášené jméno, jen služby nejsou tak skvělé, jaké by host od tak proslulého podniku očekával, zato ceny jsou mnohem výše než v okolních zařízeních. Ale zmínit jsem jej musela, už jen proto, že vám jej nejspíš bude každý doporučovat, protože je to "in".

Chcete-li si opravdu pochutnat, zamiřte z Fíry do sousedního Firostefani, do restaurace Vanilia. Samozřejmě leží na okraji kráteru, samozřejmě má vyhlídkovou terasu, ale navíc zde dělají nejlepší mousaku, kterou jsem v Řecku jedla. A ceny nezruinují váš rodinný rozpočet.

Zcela jedinečným místem je Mylos Bar Restaurant ve Firostefani. Tento podnik opravdu nepřehlédnete, protože se nachází ve větrném mlýnu. Nádherná stylová kavárna s restaurací je prostě výjimečná. Jídlo, koktejly a služby jsou vynikající a zájem návštěvníků neutuchající. A tak nezbývá, než si udělat rezervaci předem. Ovšem litovat rozhodně nebudete.

Mým nejoblíbenějším podnikem na Santorini je Café Galini ve Firostefani. Krásná bílá kavárna s ničím nerušeným výhledem na kalderu. Fakt, že je vše vynikající netřeba zmiňovat. V Café Galini na vás čeká ještě něco mnohem víc: zcela osobní přístup. Navštívíte-li Café Galini více než jedenkrát, personál si vás zapamatuje a stáváte se takřka "členem rodiny". Nemluvě o tom, že při západu slunce zde hrají Largo z Dvořákovy Novosvětské symfonie. Zkrátka, v Café Galini vědí, co se patří.

Nedaleko Café Galini se nachází snad nejvyhlášenější taverna na Santorini. Jmenuje se Mama Thira. Tenhle poněkud kýčovitý podnik určitě neminete. Dekorace přetékají z oken na chodníček, aby upoutaly pozornost kolemjdoucích. Majitelé jsou na proslulost své taverny patřičně hrdí, čemuž odpovídají dost přemrštěné ceny. Jenomže domácí kuchyně je vynikající, a tak neodradí-li vás ceny, pak do Mama Thira určitě zamiřte.

V Imerovigli, na začátku cesty na skalnatý útes Skaros, se nachází elegantní kavárna Spiliotica Cafe Bar. Její návštěvu si však nechte až na zpáteční cestu ze Skaru. Ledové frappé podávané ve stylově prohnutých sklenicích přijde po úmorném výšlapu k chuti a posezení na barevných polštářích s překrásným výhledem na dramatický útes, který jste statečně zdolali, vám bude zaslouženou odměnou.

V Oie stojí za pozornost Restaurant Pelekanos (ulice Nik. Nomikou, 150 metrů severně od hlavního náměstí s katedrálou Panagia Platsani). Patrový podnik s panoramatickým výhledem vám díky poloze na severním cípu umožní obdivovat kalderu z trochu jiného úhlu. Jídlo je výborné, servírované takřka uměleckým způsobem. Jen velikost porce je v letním vedru doslova devastující. Za vyšší cenu také dostanete pořádně naloženo. Proto doporučuji se o jídlo podělit, což v Řecku není, na rozdíl od našich končin, vnímáno jako skrblictví či neomalenost. Chcete-li se v Pelekanos stavit na večeři a vychutnávat nejen vynikající jídlo, ale také krásný západ slunce, pak si raději udělejte rezervaci předem. Stejně, jako v jiných kavárnách v Oie, si také tady lidé drží židli několik hodin před západem slunce.

Při toulkách po Santorini rozhodně nesmíme opomenout Caldera View, jednoduchou tavernu u hlavní silnice nad kalderou vedoucí k vykopávkám na Akrotiri. Podnik se sice nepyšní stylovým luxusem, ale je odtud krásný výhled a navíc zde pamatují na fotografy, kteří si chtějí pořídit opravdu výjimečné snímky. Nebudete první, ani poslední, kdo se na modrých židličkách vyfotí.

Sopečné pláže

Pohnutá geologická minulost ostrova dala vzniknout velmi neobvyklým plážím, a to jak z hlediska útesů, které je obklopují, tak barvy písku. Prakticky celé východní pobřeží ostrova tvoří pláže: kamenité, oblázkové, písečné a také pemzové s plovoucími kamínky. Nevěříte? Tak schválně, zkuste hodit do vody některý z lehkých bílých kamínků a uvidíte. Co se týká barvy, pláže jsou na Santorini bílé, černé a dokonce i červené. A zrovna červenou pláží začneme.

Red Beach leží na jihovýchodě ostrova. Jak název napovídá, tvoří ji červený písek a oblázky, nad nimiž se tyčí temně rudé pemzové útesy. Je nejen nejkrásnější pláží na Santorini, ale řadí se k nejkrásnějším plážím v celém Řecku. Voda na Red Beach je o něco teplejší a klidnější, než na ostatních plážích ostrova, a koupání pod rudými útesy je překrásné.

Až k pláži nelze dojet autem. Musíte jej nechat na velkém placeném parkovišti a dojít necelý kilometr pěšky místy obtížně schůdnou stezkou mezi velkými balvany. Pevná obuv je proto nezbytností.

Bohužel, v plné sezóně je Red Beach nepříjemně přeplněná. Pobyt na vyhlášené pláži se tak díky davům návštěvníků stává spíše povinností, než radostí. Přesto, scenérie Red Beach je dech beroucí. Chcete-li se vyhnout davům, přivstaňte si a vydejte se na Red Beach brzy po ránu. V pozdějších odpoledních hodinách se pláž sice začne vylidňovat, ale to už se slunce schová za vysoké útesy a Red Beach se pohrouží do stínu.

Černými plážemi se pyšní letoviska Kamari a Perissa na východním pobřeží ostrova. Zatímco v Kamari je pláž oblázková, v Perisse je písečná. Pláže jsou čisté a hezky upravené. K dispozici jsou lehátka a slunečníky, a to buď za poplatek, nebo za koupi občerstvení v přilehlých tavernách. Kamari se navíc pyšní krásnou plážovou promenádou se spoustou nejen kaváren, barů a restaurací, ale také mnoha obchůdků, značkových i těch s místními produkty.

Další krásná pláž je Perivolos, která přímo navazuje na pláž Perissa. Černý písek v Perivolos je mnohem jemnější a moře klidnější než v Kamari či v Perisse. Máte-li k dispozici auto, pak doporučuji si těch pár kilometrů zajet. Chcete-li si navíc dopřát skutečný luxus ve stylu Karibiku, vydejte se v Perivolos na místo jménem Wet Stories. Jedná se o plážový bar se soukromou placenou pláží upravenou jako pravý tropický ráj. Zaplatíte sice 30 € na den, ale luxus, neuvěřitelné pohodlí, vynikající koktejly, osobní servis a atmosféra maximální pohody jsou prostě výjimečné. Rozhodnete-li se Wet Stories navštívit, doporučuji si udělat rezervaci předem. Zájem je, navzdory ceně, opravdu velký.

Další zajímavou pláží na Santorini je Glyfada na jihu ostrova. Její předností jsou bílé útesy tvořené zvětralou pemzou. Naopak nepříjemnou realitou Glyfady je silný vítr. A tak aspoň pro mne bylo mnohem příjemnější posezení v místním beach baru s výhledem na dramatické skály, než koupání v rozvlněném moři. Podobnou, avšak méně větrnou pláží, je Paradise Beach nedaleko městečka Oia na opačném konci ostrova.

Navzdory tvrzení, že není možné se koupat na straně kaldery, opak je pravdou, například na Caldera Beach. Zážitek je to sice zcela unikátní - kdo může říct, že se koupal v zatopené sopce - ale dostupnost pláže je dost náročná. Silnice je místy zpevněná, místy prašná, a tak dojet bez děravé pneumatiky či kola zahrabaného v závěji prachu až k pláži zvládne jen opravdu zkušený a hlavně trpělivý řidič. Než se rozhodnete Caldera Beach navštívit, pečlivě zvažte své schopnosti a také možnosti zapůjčeného vozu. Pokud cestu na Caldera Beach vzdáte, a stydět se opravdu nemusíte, máte ještě jednu možnost, jak se v kaldeře vykoupat. Čtěte dál, dozvíte se víc.

Lávové ostrovy Palea a Nea Kameni

Sopečné ostrovy Palea a Nea Kameni leží uprostřed kaldery. Každý den k nim vyplouvají výletní lodě z hlavního přístavu ostrova Athinios nebo ze Starého přístavu pod Fírou. Součástí výletu je nejen prohlídka sopečného kráteru na Nea Kameni, ale také koupání v horkých podmořských pramenech u sousedního Palea Kameni. Loď pak pokračuje na ostrov Thirassia, ze kterého je nádherný pohled na protilehlé Santorini.

Výlet mohu jen doporučit. Procházka po stále lehce dýmajícím lávovém ostrůvku, který z geologického hlediska vznikl "teprve včera", je neotřelým zážitkem. Teprve, až když stanete na vrcholu Nea Kameni, rozhlédnete se po obzoru tvořeném rozervanými útesy a ucítíte pach síry, teprve pak si v plnosti uvědomíte, že se nacházíte v samém srdci spícího supervulkánu.

Archeologické lokality

Navzdory tomu, že kataklyzmatická exploze vulkánu původní ostrov rozmetala na kusy, můžeme na Santorini navštívit archeologické vykopávky. Prvním z míst je mínojské město Akrotiri, často nazývané Řecké Pompeje.

Přes tři tisíce let leželo Akrotiri pod nánosy sopečné pemzy a čekalo na své objevení. Stalo se tak v r. 1967. Objevitelem Akrotiri byl řecký archeolog Spiridon Marinatos. Co našel, jej dokonale ohromilo: ulice obklopené patrovými domy, jejichž místnosti zdobily nádherné barevné fresky a v nichž nechyběly Mínojci tolik oblíbené splachovací toalety. Marinatos ani na okamžik nepochyboval, že objevil pozůstatky bájné Atlantidy. Jediné, co ve městě nenašel, byly cennosti. Obyvatelé včas pochopili, co Théra chystá, sbalili šperky a nejnutnější věci a včas město opustili. Bohužel, neutekli daleko. Nejspíš na Krétu, kde je zkáza stejně dostihla.

Dnes je z Akrotiri odkryt jen zlomek. Ovšem areál je pojat nadmíru velkorysým způsobem. Celá lokalita je zakryta střechou a prostor je příjemně klimatizován. Komfort, s jakým se na jiných archeologických nalezištích jen tak nesetkáte. Dokonce se smíte procházet nejen po ocelových lávkách, ale přímo mezi odkrytými ruinami a nahlédnout do interiérů domů.

Nejpůsobivějším místem jsou rozlomené kamenné schody tvořené mohutnými kvádry. Při pohledu na kamenné bloky, které vypadají, jako by je někdo jedinou ranou rozlomil, pochopíte, jak obrovskou silou Théra disponovala. I když nejste zapálení amatérští archeologové, do Akrotiti se určitě vypravte. Je místem, které osloví i člověka, pro kterého historie není hlavním důvodem cesty do Řecka.

Jediné, co zamrzí, že překrásné fresky odtud byly odvezeny: část do Muzea prehistorické Théry ve Fíře, část do Archeologického muzea v Heraklionu, ale většina do Archeologického muzea v Athénách.

Chcete-li se přesto podívat, jak nádherné a výjimečné byly mínojské fresky, a přitom neradi bloumáte nekonečnými sály muzeí, mám pro vás jeden tip. Dokonce ani nezaplatíte vstupné. Na okraji městečka Megalochori zhruba 4,5 km od vykopávek na Akrotiri se nachází krásná umělecká galerie Akron Art Centre. Nemůžete ji minout. Před okrově žlutou budovou stojí několik metrů vysoká replika kykladské sochy muže s trojúhelníkovou hlavou a založenýma rukama. V krásném, velkoryse pojatém sálu nejen vyrábějí, ale také prodávají certifikované repliky mínojských fresek, kykladských sošek a antické keramiky. V jediném sále si tak můžete během chvilky prohlédnout velmi krásná díla, nebo sledovat malířku při práci. Dokonce se na vás ani nebude mračit, když si nic nekoupíte. Nakonec, tady čas nic neznamená a třeba se sem jednou vrátíte, a pak spolu uděláte obchod.

Druhým, neméně zajímavým místem spojeným s historií Santorini, jsou ruiny římského města Théra, přesněji Antická (Starověká) Théra. Po výbuchu vulkánu nebyl ostrov dlouhá staletí obydlen, jeho nový život začal až s příchodem Dórů, ale největšího rozkvětu Théra dosáhla až v době Římské říše.

Trosky antického města se rozkládají na samém vrcholu hory Mesa Vouno, ve výšce 350 metrů nad mořem. Pod horou z jedné strany leží letovisko Kamari a z druhé Perissa. Přístupová cesta na Starověkou Théru vede z Kamari. Jedná se o úzkou silnici, na které novodobý beton postupně přechází v původní dlážděnou římskou cestu. Při řízení buďte nadmíru opatrní. Silnice je na "šířku římského vozu", takže protijedoucím autům se lze vyhnout pouze v rozšířených zatáčkách. Silnice je obousměrná, ale otázka přednosti v jízdě není upravena, pročež platí zásada, že přednost dává ten, kdo je blíž rozšířenému místu.

Samotný areál Antické Théry vám nabídne spoustu pozůstatků antických chrámů a svatyní, veřejných budov a hlavně divadla umístěného ve strmém svahu nad mořem. Naprosto jedinečný je odtud pohled na letiště Monolithos. Přistávající obrovská dopravní letadla v závratné hloubce pod vámi vypadají jako dětské hračky.

Sochy, keramiku a spoustu dalším předmětů nalezených v ruinách Starověké Théry opatruje Archeological Museum of Thera ve Fíře.

Maják a skalní okno na mysu Akrotiri

Mys Akrotiri (nezaměňovat se stejnojmennou archeologickou lokalitou) je nejjižnějším výběžkem ostrova Santorini. Vede k němu asfaltová silnice, ale až na samotný mys je třeba dojít pěšky. Mysu dominuje funkční, proto veřejnosti nepřístupný, maják.

Většina návštěvníků obejde oplocený maják a vydá se zpět. Já vám však doporučuji vydat se úzkou stezkou dál, až na okraj mysu. Pemzové útesy a sopečná krajina jsou velmi zajímavé. Navíc, na samém konci vás čeká malá odměna - nefalšované skalní okno. Při troše opatrnosti se na něm lze vcelku bezpečně vyfotit.

Klášter na hoře Profitis Ilias

Nejvyšší horou Santorini je hora Proroka Eliáše neboli Profitis Ilias. Spolu s žulovým masivem sousední hory Mesa Vouno je jediným pozůstatkem původního ostrova. Profitis Ilias se vypíná do výšky 550 metrů nad mořskou hladinu. Těsně pod jejím vrcholem leží klášter stejného jména. O kus dál je ještě vojenská základna, ale chce-li se běžný návštěvník ostrova dostat na nejvyšší dostupné místo, pak musí právě sem. Ke klášteru Profitis Ilias vede sice klikatá, ale velmi dobře upravená silnice. Nejspíš za to vděčí sousední vojenské základně. 

Samotný klášter je krásné a tiché místo, jehož rozjímavou atmosféru dokresluje nevtíravá hudba. Santorini je zkrátka ostrov, kde jsou krása a jedinečná atmosféra na prvním místě a tuto zásadu dodržují i místní mniši. Z dlážděné terasy s cypřiši a květinami je jedinečný výhled na celý ostrov. Chcete-li si na turisticky vytíženém Santorini užít aspoň chvilku samoty a rozjímavého klidu, vydejte se na Profitis Ilias. Litovat určitě nebudete.

Vinařství

Samostatnou kapitolou, jež by vydala na knihu, jsou santorinská vinařství. Celý ostrov protíná tzv. Vinná stezka (Winnery Road). Budete-li ji sledovat, navštívíte všechna vinařství na ostrově. Zkrátka, Santorini střízliví neopustíte. Vinařství má na Santorini tradici již od starověku. Specifická sopečná půda, bohatá na živiny a minerály, produkuje výjimečná vína. Ovšem nekonečné vinohrady ve stylu Pálavy na Santorini nečekejte. Ostrov je takřka stále vystaven silnému větru zvanému meltémi, pročež réva se krčí při zemi chráněná pletenými koši. Díky chronickému nedostatku sladké vody jsou hrozny malé, zato mají velmi výraznou chuť. A tak je zřejmé, že i místní vína jsou jiná, než jaká známe z Moravy. Právě vinařství na Santorini produkují jeden světový unikát, jehož největším odběratelem je samotný Vatikán: Vinsanto neboli Svaté víno temně jantarové barvy s výjimečným medově citronovým bouquetem s příchutí rozinek a sladkého koření.

Největšími producenty vína jsou na Santorini vinařství Boutari a Santo Wines na jihozápadní straně ostrova. Jejich areály jsou uzpůsobeny náporu turistů a osobní přístup zde nečekejte. Mnohem příjemnější je návštěva malých rodinných vinařství, kde nejen, že ochutnáte skvělá vína, ale ještě absolvujete individuální prohlídku spojenou se zasvěceným výkladem. Opravdu milým a příjemným místem je rodinné vinařství Gavalas v městečku Megalochori (5 km jižně od Fíry, stále po hlavní silnici), jehož tradice sahá do 19. století.

Jste-li na Santorini s dětmi, nebo i vás samotné zajímá proces výroby vína pojatý názorným způsobem, pak určitě navštivte vinařství Koutsoyannopoulos (3,5 km od letoviska Kamari na hlavní silnici do Fíry). V podzemních prostorách je zde instalováno muzeum včetně velmi realisticky pojatých figurín vinařů zpracovávajících tradičním způsobem hrozny. Děti jsou nadšené, ale expozice je zajímavá i pro dospělého návštěvníka.

Přístavy

Protože je Santorini ostrov, nesmíme zapomenout na přístavy. Loď je zde tak obvyklým dopravním prostředkem, jako u nás například autobus. Trajekty spojují Santorini s okolním světem. Vlastně vše - lidmi a zbožím počínaje, a třeba automobily v půjčovnách konče - sem přivezly lodě. Největším a nejrušnějším přístavem ostrova je Athinios. Obrovité trajekty se zde střídají jeden za druhým a čilý ruch utichá jen málokdy. Přístav leží v kaldeře pod strmými útesy a s městy nahoře jej spojuje velmi strmá a hlavně klikatá silnice.

Velmi zajímavým zážitkem je sednout si v Athiniu do některé z přístavních kaváren a pozorovat okolní cvrkot. Je neuvěřitelné, jak rychle jsou trajekty schopné vyexpedovat stovky, možná tisíce lidí, naložit nové a zmizet za vzdáleným obzorem. Vše je naprosto skvěle zorganizované, prostoje nejsou přípustné. A kdyby náhodou někdo přece jen zdržoval, pak jej statná řecká policistka popožene tak důrazně, že si na příští zastávce podobný exces bezpochyby odpustí. Zbyde-li vám při návštěvě Santorini trochu času, určitě se zajeďte do Athinia podívat.

Dalším přístavem, se kterým se setkají spíše turisté přijíždějící na jednodenní lodní výlet, je Skala, také nazývaný Starý přístav (Old Port Fira, Skala Firon). Leží přímo pod Fírou, se kterou jej spojuje buď moderní lanovka, nebo klikatá oslí stezka. Právo oslů netahat nahoru obézní turisty je v poslední době často diskutovaným tématem, a to i na mezinárodním fóru. Sama jsem - nikoli na Santorini, ale na protilehlé Thirasii - zažila, jak jeden těžkotonážní týpek chudáka osla málem převrhnul. Budiž řečeno ke cti osla, že to přešel se stoickým klidem.

Pod městečkem Oia se nachází třetí známý přístav Santorini Amoudi. Vede k němu podobná stezka, jako do Skaly ve Fíře, jen o něco kratší, neboť útesy pod Oiou nedosahují takové výšky. V přístavu kotví zpravidla rybářské čluny a malé výletní lodě. Kousek od přístavu je malá červená pláž s plovoucími pemzovými kamínky.

Santorini je nádherný ostrov. Při jeho návštěvě určitě najdete mnoho dalších krásných míst, která stojí za to navštívit. Domů si odvezete spoustu úžasných zážitků. A možná mi dáte za pravdu, že jedna dovolená na poznání Santorini vůbec nestačí. Kdo okusil výjimečnou atmosféru tohoto pozoruhodného ostrova, musí se sem aspoň jednou vrátit.

Užitečné informace:
Poloha: Řecko, souostroví Kyklady, Egejské moře
Měna: euro
Doprava: charterový let (2,5 hod.); linkový let z Prahy s přestupem v Athénách (5,5 hod.), cena zpáteční letenky od 6.800 Kč/osoba; linkový let z Prahy do Heraklionu (Kréta), odtud trajektem
Doprava na ostrově: autobusové linky; půjčení auta, cena od 20 €/den (záleží na kategorii vozu)
Lanovka Fíra (Santorini Cable Car): letní sezóna 8.00 - 23.00 každých 20 minut, poslední jízda 22.40 hod., jednosměrná jízdenka: 6 €/dospělá osoba, 3 €/dítě
Výlet Nea a Palea Kameni, Thirasia: loď vyplouvá denně z přístavu Old Port Fira, cena od 20 €/dospělá osoba, doba trvání cca 3 hodiny, výlet lze zakoupit v mnoha cestovních agenturách na ostrově, příp. rezervovat on-line např. na: https://www.santorini-view.com/boat-volcano-tours/volcano-hot-springs-tour-caldera-boats/
Otvírací hodiny, vstupné:
Akrotiri: letní sezóna 8.00 - 20.00 hod. (úterý 8.00 - 15.00 hod.), 12 €/osoba, 14 €/osoba kombinované čtyř denní vstupné na Akrotiri, na Antickou Théru, do a muzeí ve Fíře
Antická Théra: letní sezóna 8.00 - 15.00 hod. (pondělí zavřeno), 4 €/osoba, příp. 14 €/osoba kombinované vstupné - viz výše
Muzeum prehistorické Théry: letní sezóna 8.00 - 15.00 hod. (pondělí zavřeno), 3 €/osoba, příp. 14 €/osoba kombinované vstupné - viz výše
Archeologické muzeum Fíra: letní sezóna 8.00 - 15.00 hod. (pondělí zavřeno), 2 €/osoba, příp. 14 €/osoba kombinované vstupné - viz výše
Klášter Profitis Ilias: letní sezóna denně 10.00 - 14.00, 16.00 - západ slunce (neděle zavřeno), vstup zdarma
Akron Art Center: denně 9.00 - 20.00 hod., vstup zdarma
Gavalas Winery: denně 10.00 - 20.00 hod., prohlídka vinařství s výkladem zdarma
Koutsoyannopoulos Wine Museum: duben až říjen denně 9.00 - 19. hod., neděle 10.00 - 19.00 hod., 10 €/osoba
Boutari Winery: denně od 10.00 - 19.00 hod., vstupné od 15 €/osoba (záleží na rozsahu degustace a typu programu)
Santo Wines: on-line rezervace návštěvy na odkazu: 
https://winetasting.santowines.gr/en/book-online.html

Autor: Eva