Samos, ostrov slavného Pythagora

Ostrov Samos leží na severovýchodě Egejského moře v těsné blízkosti tureckého pobřeží. Na Samu se r. 570 př. Kr. narodil slavný matematik Pythagoras. V úžině Mykalé se odehrála poslední bitva slavných Řecko-perských válek. Od Turecka Samos odděluje jen dva kilometry široká mořská úžina, a tak je skvělým výchozím bodem pro výlet do Efezu, jednoho z nejkrásnějších měst řecko-římské antiky v Malé Asii. Ale vraťme se na Samos. Tenhle ostrov si bližší prozkoumání rozhodně zaslouží.

Samos je hornatý, divoký. Dramatická krajina ukrývá antické památky včetně jednoho technického unikátu, starobylé kláštery a dokonce mezinárodní letiště Aristarchos. Ostatně, přistání na Samu patří spolu se Santorini, Skiathem a Korfu k nejdobrodružnějším v Řecku. Letadlo kruhovou otočkou vymanévruje okolní kopce, aby bezpečně dosedlo na krátkou přistávací dráhu vetknutou mezi hory a moře. Vše navíc komplikuje silný vítr. Ani si při odvážném manévru nevšimneme, že letadlo jen těsně minulo pozůstatky antického chrámu bohyně Héry. 

"Obsah čtverce nad přeponou pravoúhlého trojúhelníka je roven součtu obsahů čtverců nad jeho odvěsnami." 

Kdo by neznal slavnou Pythagorovu větu. Její autor, řecký filozof a matematik Pythagoras se narodil právě zde, na ostrově Samos. Město, kde r. 570 př. Kr. spatřil světlo světa, bylo na jeho počest přejmenováno na Pythagorion (můžete se setkat také s transkripcí Pythagoreio). Dnešní městečko stojí na základech starověkého města. Najdeme jej na jihu ostrova Samos. Na kopci nad mořem se tyčí věže pevnosti z 19. století a hned vedle nich je kostel Proměnění Páně (Metamorfosis). 

Oblíbeným turistickým cílem je romantická Modrá ulička (Blue Street). Leží jen kousek od přístavu, ale o žádnou historii nejde. Uličku před pár lety vytvořil místní umělec.

Zajímavým zpestřením dovolené na Samu je zkoumání místní přírody. Samos je posledním místem výskytu středomořského chameleona obecného v Řecku. Setkání s tímto výjimečným tvorem je velmi působivým zážitkem.
Podívejte se na video o chameleonech z ostrova Samos.

Přístavní promenáda je nadmíru fotogenická. V přístavu kotví barevné loďky, nábřeží lemují taverny, bary a cukrárny. Hezký přístav uzavírá dlouhé kamenné molo, jehož základy pocházejí z doby antického Řecka. 

Z Pythagoria vyplouvá trajekt na další zajímavý ostrov. Jmenuje se Patmos a svatý Jan na něm napsal poslední knihu Bible, proslulou Apokalypsu.

Přístavu dominuje pomník slavného rodáka Pythagora. Bronzový monument má - pochopitelně - tvar pravoúhlého trojúhelníku, jehož delší odvěsnu tvoří právě socha velkého matematika. Je nasnadě, že pózování s Pythagorem patří k oblíbené turistické kratochvíli.

Hezký Pythagorion a fotogenické městečko Kokkari, o němž bude řeč později, zastiňují hlavní město ostrova Vathi. Na rozdíl od jiných míst, není Vathi ničím výjimečné. Nejspíš jej navštívíte jen proto, že právě odtud vyplouvají výletní lodě do maloasijského Efezu.

Tři kilometry od Pythagorionu leží úžina Mykalé. Ve škole jsme se všichni učili, že poslední bitvou proslulých Řecko-perských válek byl pozemní střet u Platají v r. 479 př. Kr. Ve skutečnosti Řecko-perské války skončily sice ve stejný den i rok, ale až o pár hodin později, když v úžině Mykalé sto deset řeckých triér poslalo ke dnu tři sta perských lodí. Teprve teď si mohli Řekové skutečně vydechnout a pohnutou kapitolu svých dějin považovat za úspěšně uzavřenou.

Jste milovníky vína? Pak nezapomeňte ochutnat Nectar, zlatý Muškát z ostrova Samos. Vyrábí se ze sušených hroznů a již v antických dobách byl vyhlášeným vývozním artiklem.
Přečtěte si o Muškátu z ostrova Samos.

Dnes v úzké zátoce starověkou bitvu vůbec nic nepřipomíná, místo Mykalé se jmenuje Proteas Bay a stojí velmi pěkný 5* Proteas Blu Resort. Kromě krásného ubytování a skvělých služeb, které svým návštěvníkům poskytuje, má Proteas Bay ještě jednu výhodu - je chráněná před silným větrem, který Samos občas sužuje. Nakonec, nejspíš právě proto se zde Peršané se svými loďmi ukrývali a chytří Řekové "šli na jistotu". Máte-li rádi při slunění a koupání klidné povětří a moře bez vln, pak si pro dovolenou na Samu určitě vyberte Proteas Bay.

Necelé dva kilometry v horách nad Pythagorionem se nachází starověký technický unikát - Eupalinův tunel. Ve skutečnosti nejde o tunel, ale o 2,5 kilometrů dlouhý antický vodovod, z něhož je 1 040 metrů vedeno tunelem. Cesta z Pythagorionu k Eupalinovu tunelu je velmi dobře značená. V letním horku bezpochyby uvítáte příjemný chládek, který ve skalním tunelu panuje.

Vodovod byl navržen stavitelem Eupalinem. V tvrdé skále jej ve druhé polovině 6. století př. Kr. vyhloubily stovky otroků. Práce trvaly deset let. Dvě pracovní čety začaly kopat tunel každá z jedné strany. Ale na rozdíl od vousatého vtipu, kde Pánbůh nedá a tunely jsou dva, zde vše dobře dopadlo. Eupalinos byl génius a obě party se potkaly uprostřed hory. Spád vodovodu po celé délce činí přesně 0,5 %. Pitnou vodu Eupalinův tunel zajišťoval více než tisíc let. V době Římské říše přestal být původní vodovod využíván a Římané vybudovali nový akvadukt, ale i ten byl nakonec opuštěn. Za vlády Byzantinců byl Eupalinův tunel obyvateli Samu využíván jako úkryt před piráty. 

Cestou k Eupalinovu tunelu se určitě zastavíme ve skalním klášteře Moni Panagia Spilianis. Prohlédneme si skalní ortodoxní kapli s posvátným pramenem. Uvnitř kaple je mramorová ikona Panny Marie, která je považována za zázračnou. Traduje se, že jeskyně byla místem úkrytu slavného Pythagora a že právě zde učil své žáky. Pravdou je, že jeskyně byla místem uctívání od starověku, což potvrzují pozůstatky dávné svatyně, které zde archeologové nalezli.

Sedm kilometrů na západ od Pythagorionu leží rozvaliny chrámu bohyně Héry, manželky vládce bohů Dia. Místo se jmenuje Héraion. Kult bohyně Héry přinesli na Samos již Mykéňané. Ale první opravdu monumentální chrám byl postaven až v 8. století př. Kr. a na délku měřil úctyhodných třicet metrů. V 6. stolení př. Kr. jej tyran Polykrates nechal nahradit elegantní svatyní vybudovanou v moderním jónském stylu. Ta se však díky zemětřesení záhy zřítila. V r. 525 př. Kr. byla zahájena stavba nového ještě výstavnějšího chrámu. Ale i když práce trvaly celá staletí (ostatně, pořád je co vylepšovat), chrám nebyl nikdy dokončen. Interiér chrámu byl bohatě zdobený, jak se na manželku vládce bohů sluší. Chrámový okrsek zahrnoval několik menších chrámů zasvěcených dalším řeckým bohům. Ale obětní oltář umístěný před Velkým chrámem patřil pouze Héře.

V období Byzantském říše a ve středověku byl chrámový okrsek místními kameníky využíván jako snadný zdroj již opracovaného kamene. Do dnešní doby se tak z monumentální budovy zachoval jen jediný vztyčený sloup. Křesťané původní stavby doslova a do písmene rozebrali. Část materiálu byla využita na stavbu baziliky zasvěcené Panně Marii, jejíž ruiny se nacházejí na východní straně původního Velkého chrámu.

Ovšem Samos nemá jen antickou historii. V horách najdeme opravdu krásné ortodoxní kláštery, jejichž návštěva je příjemným zážitkem plným doslova božského klidu. Klášter Moni Megali Panagia leží uprostřed hor dvanáct kilometrů severozápadně od Pythagorionu. Kromě vznešené atmosféry jsou odtud krásné výhledy do krajiny a na moře.

Pouhých devět kilometrů od od Moni Megali Panagia je další klášter Moni Timiu Stavru. Úzká silnice se v serpentýnách klikatí horami a cesta nám připadá mnohem delší, než ve skutečnosti je. Naštěstí kopule kláštera klenoucí se nad borovými lesy uvidíme už z dálky. Klášter byl založen v r. 1566. V jeho kostele je bohatě zdobený ikonostas vyřezaný z lipového dřeva. Na nádvoří se nachází mramorová kašna, ze které prýští zaručeně "pitná voda".

Vraťme se ale z nebeského klidu zpět do pozemského ruchu. Na severním pobřeží ostrova se raduje ze života roztomilé městečko Kokkari. Původně ospalá rybářská vesnička je dnes živým letoviskem. Mezi dvěma skalnatými mysy, na nichž se jeden na druhý kupí bílé domečky s červenými střechami, leží malý přístav. V přístavu kotví barevné lodičky a dlážděné nábřeží zdobí květiny dovedně naaranžované na barevných židlích. 

Ale opustíme-li přístavní promenádu a vydáme se na opačnou stranu skalnatého mysu, rázem pocítíme vítr zvaný meltemi. Vichr zde zcela bezostyšně ukazuje, co umí, a servítky si rozhodně nebere. Kamenité pobřeží bičují silné vlny. Vítr je i v parném létě protivně studený. A tak si na lavičce u moře příliš pohodlně neposedíme. 

Raději se proto vraťme do roztomilého přístavu dobře chráněného před nepříjemným větrem. Uvelebme se v některé z cukráren, dejme si zmrzlinu či frappé a kochejme se výhledem na barevné lodičky.

Příjemným zakončením dne je pozorování západu slunce. Za vůbec nejkrásnějším místem, jako stvořeným pro tuto aktivitu, se musíme vypravit dvacet pět kilometrů na západ od Kokkari na vysoký mys nad pláží Potami.

Stojí zde sice tradičně bílý, ale na Řecko nezvykle moderní kostel Agios Nikolaos. V okamžiku, kdy slunce předvádí své barevné představení, se ztiší i nepříjemný vítr a nám na Samos nám zůstanou jen krásné vzpomínky.

Užitečné informace:

Poloha: Řecko, souostroví Dodekanésy, východ Egejského moře
Měna: Euro
Doprava: v případě ostrova Samos je lépe upřednostnit zájezd s cestovní kanceláří před individuální cestou, tj. charterový let Praha - Samos; na ostrově doporučuji zapůjčit auto, cena od cca 46 € na den
Zajímavosti:
Eupalinův tunel, vstupné: dospělí 8 €, otvírací doba: letní sezóna 8.30 - 15.30 hod., parkování zdarma, toalety zdarma
Kláštery: vstup zdarma, parkování zdarma, prodejny suvenýrů, přes poledne je zpravidla zavřeno
Héraion, vstupné: dospělí 6 €, otvírací doba: letní sezóna 8.30 - 15.30 hod., parkování zdarma, toalety zdarma
Lodní výlety: vykopávky antického města Efez (Turecko), svatý ostrov Patmos

Autor: Eva