Nestorův palác, sídlo hrdiny Trojské války
Krále Nestora zmiňuje Homér v hrdinském eposu Ilias jako nejstaršího a moudrého účastníka Trojské války. Přesto byl jedním z nejudatnějších hrdinů a z války se jako jeden z mála vrátil nezraněný zpět do svého paláce. Právě sem, do paláce krále Nestora na jihozápad Peloponésu, směřují naše dnešní kroky.
Vysoko v kopcích nad kouzelnou zátokou Voidokilia najdeme několik připomínek doby panování bájného krále Nestora. Ať už si Homér udatného krále vymyslel, nebo král skutečně žil, jedno je jisté: ve svahu nad mořem archeologové v 50. letech 20. století odkryly ruiny velkého mykénského paláce a v jeho blízkosti hrobky ze stejného období.
Nestorův palác pochází ze 13. století př. Kr. Zajímavostí je, že ačkoli se jedná o mykénský palác, na jeho stavbu nebylo použito tzv. kyklopské zdivo. Naopak šlo o neopevněný komplex elegantních budov ve stylu barevných mínojských paláců na Krétě. Stěny Nestorova paláce zdobily krásné fresky a král i jeho dvůr si užívali okázalého luxusu.
Od r. 2016 se nad odkrytými pozůstatky paláce klene moderní ocelová konstrukce. Její stavba trvala tři roky a náklady se vyšplhaly na 2,5 milionu euro. Právě kombinace industriální koncepce zastřešení s mykénskými ruinami dělá z Nestorova paláce velmi zajímavé místo. Procházíme se mezi pozůstatky paláce a přesto se jich díky zavěšeným lávkám naše noha ani nedotkne. Památka zůstává chráněna a přitom ji máme jako na dlani.
Při pohledu na rozvaliny není snadné si představit, jak krásný palác byl. Nepomáhá tomu ani fakt, že všechny úchvatné barevné fresky, které zde byly nalezeny, jsou dnes uloženy v archeologickém muzeu. Vodítkem nám tak zůstávají – kromě naší fantazie – podrobné informační cedule. Obsahují odborný výklad a hlavně detailní obrazové rekonstrukce jednotlivých částí paláce. Součástí areálu je malé muzeum, kde můžeme shlédnout virtuální procházku palácem v celé jeho kráse.
Nestorův palác byl ve 13. století př. Kr. druhým nejvýznamnějším centrem Peloponésu po Mykénách. Odtud byl řízen chod oblasti dnešní Messénie. Palác byl několikrát přestavován a vylepšován. Avšak ve 12. století př. Kr. celý komplex budov zničil obrovský požár. Proč k požáru došlo, nevíme.
Palác nebyl jen rezidencí krále, ale jak bylo v tehdejší době zvykem, soběstačnou hospodářskou jednotkou. Kromě honosných společných a obytných prostor k paláci patřily skladovací prostory, vinařství, dílny a také byty služebníků paláce. Celý komplex disponoval důmyslným rozvodem tekoucí vody. Nalezeny byly – opět krásně zdobené – vany. Hygiena byla běžnou součástí všedního dne obyvatel paláce.
Do Nestorova paláce se vstupovalo působivou hlavní bránou, kterou střežila freska se dvěmi sfingami. Nádherná hlavní budova měla dvě patra a – jak bylo řečeno – na luxusním zařízení sálů a místností se rozhodně nešetřilo. Centrem palácového dění byl velký trůnní sál s kruhovým ohništěm uprostřed. Palác disponoval vnitřním nádvořím, do kterého směřovaly balkony z vyššího patra. Ovšem, špatně si nežili ani běžní obyvatelé paláce. Na tehdejší poměry se i oni měli vpravdě královsky.
V ruinách paláce bylo objeveno více než tisíc fragmentů hliněných tabulek s lineárním písmem B, které – na rozdíl od dosud nerozluštěného mínojského lineárního písma A – rozluštil amatérský filolog Michael Ventris. Tabulky nám dávají nahlédnout do všedních starostí království Pylos, jeho organizace, administrativních i náboženských záležitostí. Popisují také geografickou strukturu království a jeho správní rozdělení na dvě provincie.
Na severovýchodní straně paláce byla další brána. Vedla od ní cesta k hrobkám. Prohlédnout si je můžeme i dnes. Nedosahují sice žádných "nej", ale s těmi v Mykénách jsou kruhové hrobky s kamennými kopulemi srovnatelné.
Kromě paláce, hrobek a muzea stojí za návštěvu ještě jedno místo, které je s králem Nestorem spojováno. Necelých deset kilometrů jihozápadním směrem od paláce leží pohádkově krásná pláž Voidokilia. Také ji zmiňuje Homér a nazývá ji Písečný Pylos. Právě zde měl král Nestor přivítat Odysseova syna Telemacha, který pátral po svém ztraceném otci.
Voidokilia má takřka dokonalý tvar řeckého písmene omega. Díky tomu a díky tyrkysové vodě a bílému písku, je jednou z nejfotogeničtějších pláží Řecka. Je doslova a v tomto případě i do písmene magickou pláží. Vysoko ve skalách nad Voidokilí leží tak zvaná Nestorova jeskyně a ještě výše zříceniny franského hradu. My se však zastavíme v jeskyni.
Nestorova jeskyně je volně přístupná. Není nijak upravená a tak, chceme-li do ní vstoupit, jsou baterka a pevné boty povinnou výbavou. Stěny prostorného dómu zdobí krápníková výzdoba. Podle legendy zde bůh Hermés ukryl 50 krav, které ukradl bohu Apollónovi. V Nestorových dobách jeskyně prý sloužila jako stáj pro královský dobytek.
Krajina kolem Voidokilie a sousední slané laguny Gialova je pozůstatků na mykénské krále a hrdiny plná. Ruku si zde podávají dávné dějiny s mýty zasazenými do kouzelné krajiny zelených kopců a tyrkysových zátok.
Užitečné informace:
Poloha: Řecko, jihozápadní Peloponés,
Pylos - laguna Gialova
Měna: Euro
Doprava: letecky z Prahy do
Kalamaty, cena letenky od 11 tis. Kč / osoba (mezipřistání Vídeň nebo Athény)
Doprava autem: autem z Kalamaty cca
54 km po silnici E082
Otvírací doba a vstupné: v letní
sezóně denně 8.00 až 20.00 hod., úterý zavřeno, vstupné 6 € / dospělá osoba
Služby pro turisty: občerstvení, parkování
a toalety zdarma, GPS parkoviště 36.9128567N, 21.6921833E
Pláž Voidokilia: objet lagunu
Gialova ze severu, parkoviště na nezpevněné cestě u pláže, GPS: 36.9665181N,
21.6619603E
Autor: Eva