Messene, antická perla Peloponésu

Souseda si člověk nevybere a je-li jím militantní Sparta, pak je na celá staletí o zábavu postaráno. Své o tom věděli na Peloponésu v kraji zvaném Messénie. V r. 720 př. Kr. si Sparťané Messénii podmanili a její obyvatele využívali jako otroky. O zhruba čtyřicet let později Messénští povstali a připravili Spartě hodně peprných chvilek. Bojovali tak statečně, až si vymohli určitou autonomii, ale Sparťanů se nezbavili. Kromě jiných ústrků jim museli odevzdávat polovinu své úrody.

Pak ale přišel r. 371 př. Kr. a bitva u Leukter. Doposud nenápadné město Théby, ležící daleko na sever od Messénie i Sparty, se rozhodlo vzít osud Řecka do vlastních rukou. Napřed podle zásady "když se dva perou, třetí se směje" vydělalo na vyčerpávající Peloponéské válce mezi Spartou a Athénami, pak poslalo spartská vojska jednou pro vždy do propadliště dějin.

Z porážky u Leukter se Sparta nikdy nevzpamatovala. Dosud utlačovaná Messénie si mohla konečně vydechnout. Thébané z jejího hlavního města Messene udělali metropoli jižního Peloponésu. Navíc, na dveře zaklepalo zdobné helénistické období, které přineslo městu nebývalý stavební rozkvět. Nenápadné a ospalé Messene procitlo do krásy, ze které se těšilo dlouhá staletí, než bylo s nástupem křesťanství opuštěno a zapomenuto.

Ještě před pár lety znali Messene jen odborníci na antickou historii. Obecný turista o jeho existenci neměl ani ponětí. Odhalování pozůstatků kdysi nádherného města probíhalo od konce 19. století. Po více než sto letech pečlivé práce archeologů spatřil světlo světa areál, který se může směle měřit třeba s Olympií nebo s Epidaurem. Nebývalé kráse Messene značně napomáhá místo, kde leží: zelený kaskádovitý svah vysoko v horách, které dělají antickým ruinám podmanivou kulisu.

Už samotný příjezd do Messene je velmi neobyčejný. Asfaltová silnice náhle skončí štěrkovou cestou. Nezpevněná silnice se proplétá mezi rozvalinami starověkých hradeb. Její konec střeží nakloněný mnohatunový kvádr. Vypadá, jako zborcené gigantické vahadlo. Je zříceným pozůstatkem mohutné Arkádské brány, která byla součástí opevnění chránícího město před nájezdy. Druhá brána byla obrácená na opačnou stranu ke Spartě. Jmenovala se Lakónská a do dnešních dnů se nezachovala.

Ruiny zdobného helénistického města se rozkládají na terasách ve svahu. Jako první nás upoutá divadlo. Jeho půlkruhové hlediště vystupuje ze zeleného trávníku, obnoveno je jen několik předních řad. Divadlo sloužilo Messénským jako hlavní centrum městského života od 3. století př. Kr. do 3. století po Kr., kdy bylo uzavřeno a rozebráno na stavby jiných budov. Vybaveno bylo unikátní konstrukcí mobilního jeviště. Obnova divadla zabrala více než dvacet let. Jeho slavností znovuotevření se odehrálo v r. 2013 večerním gala představením.

Od divadla se vydáme dále k fontáně Arsinoe. Nepředstavujme si však malý vodotrysk. Fontána měla nádrž dlouho čtyřicet metrů. Obklopovala ji kolonáda jónských sloupů. V římské době ji navíc zdobily sochy císařů. Samotný název fontány odkazuje buď na vodní nymfu, nebo na dceru krále Messene, jež byla matkou boha lékařství Asklepia.

Prohlídka pokračuje dál na agoru a k Asklepionu, svatyni boha lékařství a léčebnému zařízení. Vedle Asklepionu je Odeon. Inscenovala se zde představení, která neodmyslitelně patřila k léčebným procedurám, a také se zde setkávali občané města.

Na opačné straně Asklepionu chrání přístřešek pozůstatky svatyně Artemis Orthia. Ve svatyni byla nelezena spousta votivních terakotových sošek. Dnes jsou uloženy v místním archeologickém muzeu.

K Odeonu přiléhá Propylo. Odehrávala se v něm tajemná náboženská představení. Na budovu navazuje sál městské rady, Bouleuterion. U padesát dva metry dlouhého stolu zasedalo sedmdesát šest radních a hlasováním rozhodovalo o osudu města.

Při procházce mezi pravidelně rozmístěnými částmi města nás napadne, že Messene nevzniklo živelně, ale bylo postaveno podle předem stanoveného plánu. Architektem moderní městské koncepce byl řecký architekt Hippodamos z Milétu. Svůj plán dokonalého města poprvé realizoval v Pireu u Athén, později například v Olynthu na Chalkidiki. Hippodamovu koncepci přijali také v Messene. Veřejné budovy, chrámy a obytné domy jsou rozděleny do bloků oddělených pravoúhlou sítí ulic. Přesto není město strohým uskupením budov, ale místem, které je v organickém souladu s okolní krásnou krajinou. Ovšem největší monument Messene nás teprve čeká.

Sestoupíme na další terasu, odkud se otvírá úchvatný pohled na velký stadion. Kolem impozantního sportoviště se táhnou řady dórských sloupů. Část kolonády je zastřešena a dává tušit, jak honosný areál stadionu musel být. 

Hned vedle stadionu najdeme pozůstatky Gymnasia s Palaestrou a pro Řecko neobvyklou špičatou stavbu. Pochází z 1. století po Kr. Jedná se o mauzoleum kněze Saithidia, bohatého a štědrého dobrodince města Messene, jemuž byla prokazována úcta.

Ke Gymnasiu přiléhá rozměrná koupelna. Pro pohodlí a očistu sportovců v ní bylo instalováno dvacet dva van s vodním přepadem. Podlaha koupelny byla opatřena dlaždicemi s praktickými protiskluzovými drážkami. Zkrátka, v hellénistickém Messene byl život náramný a luxus byl jeho běžnou součástí. Zdecimovaná Sparta mohla jen tiše závidět, neboť v té době už byla bezvýznamným městečkem žijícím ze vzpomínek na zašlou slávu. Zato Messene si nabytou svobodu, jak se patří, užívalo, a na ničem nešetřilo. Škoda, že se z jeho výstavních budov nezachovalo více, než barevné mozaiky na podlahách.

Velký stadion má tvar protáhlé podkovy. Část jeho lavic je kamenných, zatímco zbytek hlediště tvoří travnatý svah. Nejedná se však o nedokončenou práci archeologů. Tak stadion vypadal i ve starověku.

Na konci sto osmdesát dva metry dlouhé závodní dráhy stojí budova připomínající malý chrám. Ve skutečnosti jde o mausoleum hrdinů neboli Heroon. Před každým kláním se v něm konaly obřady vzdávající hold dávno mrtvým hrdinům. V římském období se na stadionu konaly gladiátorské hry, avšak řecký sportovní duch z něj nikdy nevymizel.

Budete-li mít někdy cestu na jih Peloponésu, zařaďte si prohlídku Messene do programu. Musíte se sice vypravit vysoko do hor, stranou rušných letovisek a plážových radovánek, ale litovat rozhodně nebudete. Messene, antická perla Peloponésu, vás odmění krásou a dotykem helénistického luxusu.

Užitečné informace:
Poloha: Řecko, jihozápadní Peloponés
Měna: Euro
Doprava: letadlem do Kalamaty (cena zpáteční letenky cca 10.500 Kč / osoba, přestup v Athénách); autem z  Kalamaty po placené dálnici A7, sjezd č. 17 směr Agios Floros - Valyra - Mavromati - Messene, celková délka trasy 32 km
Vstupné: 10 €/dospělá osoba, děti zdarma
Služby pro turisty: parkování a toalety zdarma, občerstvení, prodej suvenýrů

Autor: Eva