Tři místa, která musíte navštívit v Athénách

04.07.2018

Athény nejsou jen hlavním městem novodobého Řecka. Jsou starobylým místem, kde se zrodila evropská civilizace a kde byly položeny základy demokracie. Není divu, že Athéňané nazírali svět trochu jinak, než jejich despotičtí barbarští sousedé. Vždyť na založení Athén dohlížela sama bohyně moudrosti Pallas Athéna, která se stala jejich patronkou. Právě na její počest bylo město pojmenováno Athény.

Ostatně, už výběr patrona nově vznikajícího města byl čistě demokratickým krokem: občané si patronku vybrali sami, a to na základě "výběrového řízení". Rozhodovali se mezi vládcem moří Poseidonem a bohyní moudrosti Pallas Athénou. Zatímco Poseidon věnoval městu pramen slané vody, Athéna zvolila olivovník. Chytří Řekové vcelku střízlivě usoudili, že pramen tryskající ze skály nad městem je sice působivá atrakce, ale olivovník je přece jen "moudřejší" a hlavně praktičtější dar. O patronce města bylo rozhodnuto. Založení Athén se stalo jedním z nejlepších počinů v lidské historii. Nakonec, stojí-li u zrodu města moudrá bohyně, pak takový podnik nemůže skončit fiaskem.

Dnes jsou Athény přelidněnou metropolí, jejíž "ošklivost" bývá často přetřásána. Nevzhledné betonové "krabice" se kupí jedna na druhou, město je přeplněné, dopravní ruch neutuchající a o čistotě bočních uliček raději taktně pomlčíme. Ovšem mezi vším tím moderním rojením jsou místa, kterým může konkurovat jen málokterá lokalita na světě. Jakoby vytržena z okolního shonu, zachovávají si svůj antický majestát a důstojnou vznešenost. Tvoří starobylé srdce Athén. Pojďme se podívat na tři místa, která v Athénách navštívit prostě musíte.

Místo první: Athénská Akropole

Rozkládá se na skále, která se tyčí nad Athénami do výšky 150 metrů nad mořem. 

Už při vstupu vás doslova "uzemní" mohutné Propylaje, masivní budova s pěti vstupními branami postavená za jediným účelem - ohromit každého, kdo stane mezi jejími gigantickými sloupy. Stavitelem Propylají byl architekt Mnésikles a nutno uznat, že jeho záměr "ohromit" se zdařil.

Po průchodu Propylajemi se vám otevře pohled na Akropoli a odtud na celé Athény. Leží vám u nohou jako domečky z dětské stavebnice. Hned vpravo od Propylají je maličký chrám bohyně Niké. Podobnost se známou značkou sportovního oblečení není náhodná. Niké byla bohyní vítězství. Malý chrám byl dlouhé roky rekonstruován. Jeho starověkým architektem byl Kallikratés. Muž, který se spolu s Iktinem podílel na stavbě Parthenonu.

Prostoru Akropole vévodí dva velké chrámy. Gigantický Parthenon a o poznání menší, zato elegantnější Erechteion. 

Parthenon, chrám panenské bohyně Athény, je symbolem města. Jeho architektuře i pohnuté historii jsme věnovali samostatný článek. Z antické dokonalosti Parthenonu se do dnešních dnů bohužel dochovaly jen smutné trosky. Mohlo za to rozhodnutí tureckého velitele učinit z chrámu prachárnu. Katastrofa na sebe nenechala dlouho čekat. Dne 26. září r. 1687 vydal Benátský velitel Francesco Morosini rozkaz strategický cíl zničit. Benátská děla se zaměřila na Parthenon a chrám skončil rozmetaný na kusy.

K Erechteionu byl osud milosrdnější, ačkoli i na něm si vybral svou daň. Postaven byl v letech 420 - 406 př. Kr. v jónském stylu. Zasvěcen byl buď Athéně Polis (patronce města) nebo Poseidonu Erechteovi, zbožtěnému mýtickému králi, který byl ztotožňován s bohem moří Poseidonem. Jak už víme, Poseidon se svým darem sice neuspěl, ale jeho snahu Athéňané ocenili a boha na Akropoli uctívali.

Unikátní je tzv. předsíň, jejíž strop podpírá šest ženských postav zvaných karyatidy. I když jsou sochy velmi dobře zachované, jejich tváře jsou zohavené. Stalo se tak v 7. století po Kr., když byl Erechteion přeměněn na křesťanský chrám. Od té doby dívky bez tváří němě shlížejí na město a na svých hlavách nesou tíhu věčnosti. Za doby turecké nadvlády sloužil Erechteion jako harém místní vojenské posádky. Ovšem podíváme-li se na vše s nezaujatým odstupem, pořád dopadl lépe, než nebohý Parthenon.

V 19. století proslulý zloděj památek Lord Eldgin nechal jednu z karyatid převézt spolu s vlysem z Parthenonu do muzea v Londýně. V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století prošel Erechteion důkladnou rekonstrukcí, při které byly původní karyatidy přemístěny do muzea a nahrazeny dokonalými kopiemi. Hned vedle Erechteionu roste olivovník - jde o stejné místo, na kterém první olivovník zasadila sama bohyně Athéna. O kousek dál je studna, která prý vznikla úderem Poseidonova trojzubce do skály. 

Ve starověku byla Akropole plná dalších chrámů, svatyní a oltářů, ze kterých jsou dnes jen nevýrazné ruiny. Artefakty z Akropole včetně originálních karyatid uchovává Muzeum Akropole umístěné na protilehlé straně Propylají. V sousedství muzea jsou pozůstatky Poseidonova okrsku. 

K Akropolské skále se přimyká nepřehlédnutelná stavba antického divadla nazývaného Odeion Heroda Attica. Podle mohutných oblouků snadno poznáme, že jde o římskou stavbu. Divadlo nechal postavit v letech 161 - 174 po Kr. římský konzul Herodes Atticus. Hlediště pojme až 2 tisíce diváků a část divadla je zahloubena do Akropolské skály. Důkladnou rekonstrukcí Odeion Heroda Attica prošel v padesátých letech 20. století a dnes se v něm pořádají koncerty pod širým nebem.

Kdo by přece jen zatoužil po pravém řeckém divadle, může se vydat podél římských oblouků Eumenovy stoy k Dionýsovu divadlu. Je mnohem menší, než nabubřelý římský amfiteátr a tak trochu opomíjené se krčí pod jihovýchodním rohem Akropole. Postaveno bylo Lykurgem v letech 333 - 330 př. Kr. Jeho hlediště s mramorovými lavicemi bylo vytesáno přímo do skály. Za pozornost stojí především komické sochy bájných satyrů, které podpírají kamenný podstavec zřícené scény.

Místo druhé: Athénská agora

Přímo pod Akropolí leží areál starověké Agory neboli tržiště. Svému účelu Agora sloužila od r. 600 př. Kr. Ovšem Agora nebyla jen místem obchodu, ale také politickým a filozofickým centrem Athén. Odtud se dohlíželo na dodržování zásad demokracie, zde ve stinných sloupovích athénští filozofové přemýšleli a rozprávěli o podstatě věcí. Zde byl r. 399 př. Kr. odsouzen k smrti a jedem popraven filozof Sokrates, tady se v hlavě jeho žáka Platóna zrodilo vyprávění o bájné Atlantidě.

Agorou procházela Pahathénajská cesta, kterou při slavnostech procházela procesí. Jedno takové procesí bylo zvěčněno na proslulém vlysu z Parthenonu. A samozřejmě se na Agoře prodávalo zboží nejrůznějšího druhu. Zkrátka, tady život tepal naplno a Agora byla živoucím srdcem starověkých Athén.

Dnes je nejkrásnější budovou Agory tak zvaná Attalova stoa. Nádherná budova byla pečlivě a nákladně zrekonstruována v letech 1953 - 1956. Jako každá rekonstrukce, také obnova Attalovy stoy byla předmětem kritik a diskuzí. Ale rýpalové se vždy najdou a nebýt rekonstrukce, ležela by Attalova stoa v troskách podobně, jako jiné antické stavby. Právě díky rekonstrukci si můžete udělat skvělou představu o tom, jak úžasné starověké Athény byly.

Zrekonstruovanou budovu Attalovy stoy přehlédnout opravdu nemůžete. Postavena byla v letech 159 - 138 př. Kr. za vlády krále Attala z Pergamu. Zničena byla v r. 267 po Kr., kdy byla vypálena barbarskými nájezdníky. Dnes je v Attalově stoi umístěno muzeum mapující kultivovaný život ve starověkých Athénách. Ale nemusíte detailně zkoumat muzejní exponáty, abyste se jako mávnutím kouzelného proutku ocitli v dobách antických demokratů a filozofů. Už jen sama procházka 116 metrů dlouhým loubím podpíraným vysokými dórskými a jónskými sloupy je velmi působivým zážitkem. Vystoupíte-li do druhého patra, máte Agoru jako na dlani.

Ostatní, kdysi neméně honosné budovy, žádnou rekonstrukcí neprošly. Dnes jsou z nich jen žalostné trosky. Přesto i ony dávají tušit, že starověké Athény musely být opravdu krásné a určitě stojí za zhlédnutí.

Místo třetí: Héfaisteion, známý jako Théseův chrám neboli Théseion

Chrám zasvěcený božskému kováři Héfaistovi stojí v těsné blízkosti Agory. Od Attalovy stoy je to k Héfaisteionu jen pár kroků. Pyšní-li se římský Pantheon titulem nejzachovalejšího antického chrámu, pak Héfaisteion je nejzachovalejším athénským starověkým chrámem a Pantheon je proti němu betonový panelák.

Héfaistův chrám byl postaven v 5. století př. Kr. Ke svému druhému označení Théseův chrám, neboli Théseion, přišel díky bohaté sochařské výzdobě zobrazující činy tohoto antického hrdiny. Je vám Théseovo jméno povědomé? Pochopitelně, vždyť jde o hrdinu, který ve zrádném labyrintu paláce Knossos na Krétě zabil obludného Mínotaura.

Héfaistův chrám obklopuje pěkně upravený park s cestičkami sypanými bílým štěrkem. Zelené, úzkostně zavlažované keře jsou pečlivě zastřižené. Celé místo vyzařuje anticky vznešenou krásu. Vždyť krása byla hlavním cílem nejen řecké architektury, ale veškerého počínání starověkých Řeků. Samo slovo filozofie znamená lásku k moudrosti a moudrost v pojetí antických Řeků kráčela ruku v ruce s krásou. Člověk a veškeré jeho počínání muselo být nejen krásné, ale také moudré. Vše bylo uměním, dokonce i válka, nad jejímž spravedlivým vedením bděla moudrá patronka Athén. Snad i proto se starověké Athény a kultura, kterou vytvořily, staly jedním z nejúspěšnějších počinů v dějinách lidstva.

Dnes zpoza Hefaistova chrámu vykují moderní doslova a do písmene ošklivé baráky. V jejich případě se o krásu nikdo ani v náznaku nepokusil. Podíváte se na baráky, pak zpátky na chrám a v ten okamžik vás napadne: kde jsou bohové a hrdinové, kam zmizeli moudří filozofové a velcí státníci? A proč byla zavržena krása...

Užitečné informace:
Poloha: Řecko, Athény, Akropole
Vstupné: 20 € (pouze Akropole), 30 € (sdružené vstupné na Akropoli, Agoru
a na další významné památky a muzea v Athénách)
Otvírací doba: léto 8.00 - 19.30 hod., zima 8.30 - 15.00 hod.
Doprava do Athén: linkový let, cena zpáteční letenky od 6 tis. Kč, délka letu dvě a půl hodiny
Doprava po Athénách: hromadná doprava (metro, linka číslo 2 "Red Line", stanice Acropolis)

Autor: Eva