Kdo jsou a kde dodnes přebývají řečtí bohové

24.01.2021

Příběhy řeckých bohů se vyprávějí dodnes. Jako bychom v jejich existenci nikdy nepřestali věřit. Jejich často pošetilé eskapády zvláštním způsobem přecházejí od srdceryvné tragédie k lehkomyslné komedii. Dokáží nás rozplakat i rozesmát. Bohové sídlili na Olympu, nejvyšší hoře Řecka. Avšak jejich příbytkem byly také chrámy, které jim lidé v dávných dobách zasvětili. Dnes jsou takřka všechny v ruinách. Přesto, navštívíme-li ona působivá místa, pak zde bohy možná přece jen potkáme či k nám tichým šepotem promluví. Antičtí Řekové věřili, že bohové umírají, když v ně lidé přestanou věřit, když na ně zapomenou. Avšak my jsme nezapomněli. Pojďme se podívat, kdo jsou řečtí bohové, a vyjdeme se na místa, kde dodnes v Řecku přebývají.


ZEUS

Vládce bohů, pán nebes pyšnící se čestným titulem otec lidí a bohů. Řídil svět, králům propůjčoval moc. Homér mu říkal Hromotřas. Symbolem Dia byl orel a zbraní blesk, avšak ovládal také další živly. Zeus proslul jako vítěz nad Titánem Kronem i jako nenapravitelný proutník. Diovi byl zasvěcen velký chrám v Olympii, v němž stála jeho gigantická socha ze slonoviny a zlata, dílo sochaře Feidia a jeden z divů antického světa. Zeus promlouval ústy věštců v Dodóně. Athénách mu Římané postavili chrám, jehož sloupy převyšovaly samotný Parthenon. Trosky chrámu, v němž Zeus přebýval se svou dcerou Athénou, najdeme také v areálu opuštěného kláštera Filerimos na Rhodu. Mniši přišli, mniši odešli, ale bohové jsou věční.


HÉRA

Sestra a manželka Diova, vládkyně nebes. Žárlivá dáma, která však pro své znepokojení měla nejeden "půvabný důvod": například fénickou princeznu Európu, kterou Zeus proměněn v bílého býka se zlatými rohy unesl na Krétu. Přesto, či snad právě proto, byla Héra patronkou rodinného štěstí. Řecké ostrovy se v minulosti hašteřily, na kterém z nich se svatba Héry a Dia konala. Ke shodě nikdy nedošlo a bohové si své tajemství nechali pro sebe. Krásné pozůstatky Héřiných svatyní najdeme v Olympii a na ostrově Samos, na kterém se Héra narodila. Právě Samos je jedním z ostrovů, jenž zarputile tvrdí, že svatba Héry a Dia proběhla zde a nikde jinde.


ATHÉNA

Dcera Diova, bohyně moudrosti a chytře vedené války, patronka města Athény, které jí byly zasvěceny. Panenská válečnice v plné zbroji, ve které se zrodila přímo z Diovy hlavy. Atributem Athény je sova, symbol moudrosti. Právě na athénské akropoli stojí nejpůsobivější chrám antického Řecka, majestátní Parthenon zasvěcený panenské Athéně. Stojíte-li před jeho impozantními ruinami, pak snadno uvěříte, že tento chrám byl opravdu příbytkem bohyně. S Athénou se můžete potkat také v Lindu na ostrově Rhodos, na jehož akropoli se tyčí krásně rekonstruované fragmenty chrámu Athény Lindské, nebo na již zmíněném Filerimu či v Kamiru. V Delfách v posvátné okrsku Athény Pronaia stojí tajemný Tholos, jehož pravý účel dnes již neznáme. Přesto se, díky své kráse, stal jedním ze symbolů Řecka.


DEMÉTER

Sestra Diova, bohyně plodnosti a rolnictví. S bohem Hádem měla vyhrocený spor, který lidé odnesli hladomorem. Hádés unesl její dceru Koru a podvodem z ní učinil královnu podsvětí Persefonu. Velký chrám zasvěcený Deméter stával v Eleusíně. Athéňané sem každoročně pořádali procesí. Při eleusínských mystériích byli někteří z poutníků zasvěcováni do tajemství smrti a zmrtvýchvstání. Z velkolepého chrámu v Eleusíně zbyly jen kameny zarostlé travou. V starořeckých domácnostech byla Deméter jednou z nejuctívanějších bohyní. Není divu, že zbytky její svatyně najdeme třeba i v odlehlé Stageiře na severovýchodě poloostrova Chalkidiki.


POSEIDON

Bratr Diův, vládce moří. Atributem Poseidona je rybářský trojzubec. Homér mu dal přídomek Zemětřas, neboť měl na svědomí v Řecku tak častá zemětřesení. Byl to on, kdo při souboji s Gigantem Polybótem stvořil sopečný ostrov Nissiros. Opravdu nádherný Poseidonův chrám najdeme na mysu Sounio. Kde jinde by měl sídlit bůh moří než na skále vysoko nad mořem. Další překrásný chrám zasvěcený Poseidonovi stojí na athénské akropoli. Erechteion s karyatidami je sice mnohem menší než sousední Parthenon, avšak lehkost iónského stylu z něj činí nejelegantnější chrám antického Řecka. Souboj o vládu nad městem Poseidon s Athénou oficiálně prohrál, ale podíváme-li se na oba chrámy, pak máme dojem, že bohové jejich krásou mezi sebou soupeří dodnes.


HÁDÉS

Bratr Diův, vládce podsvětí. Nesídlil na Olympu, ale v říši mrtvých, které vládl spolu s manželkou Persefonou, dcerou bohyně Deméter. Háda Řekové zrovna nemilovali. Ostatně, ani Persefoné (původním jménem Kora) se za něj neprovdala tak úplně dobrovolně. Hádés získal její ruku prach obyčejným podvodem. Přesto není v řecké mytologii chápán jako zlý bůh. Spíš jako ponurý a temný muž, kterého bychom potkat raději nechtěli. Hádův zasmušilý pohled na nás spočine, navštívíme-li v kraji Epirus podzemní svatyni Nekromanteion nebo se projedeme po řece mrtvých Acheron lodí, kterou i v dnešní době nekormidluje nikdo jiný než samotný Charón.


APOLLÓN

Syn Diův, bratr bohyně Artemis, bůh umění a věšteb, vládce múz. Apollón hrál na píšťalu a na lyru, kterou mu daroval Hermés, posel bohů. Ovšem Apollón dokázal být i krutý a mstivý. Šípy vystřelené z jeho luku přinášely mor. Přesto byl v antickém Řecku jedním z nejoblíbenějších bohů. Chcete potkat Apollóna? Vypravte se na ostrov Délos, na kterém se bůh narodil a který mu je zasvěcen. Sochy kamenných lvů na proslulé Lví terase hledí k místu, kde se Apollón na Délu narodil. A pak samozřejmě musíme do Delf. Dórské sloupy Apollónova chrámu, pod kterým se nacházela proslulá delfská věštírna, se vypínají k nebi na kamenné terase nad hlubokým údolím v pohoří Parnassos. Jsou vskutku působivé. Neméně úchvatné jsou sloupy Apollónova chrámu v Korintu, na antické akropoli města Rhodos či v zapomenutém městě Kamiros a také v posvátném areálu boha Asklepia na ostrově Kos. Zcela výjimečná je mramorová brána na ostrově Naxos, monumentální pozůstatek dalšího Apollónova chrámu.


ARTEMIS

Diova dcera, bohyně lovu a měsíce, dvojče Apollónovo. Panenská, náladová dáma, která krutě potrestala nejednoho smrtelníka a přitom starostlivá ochránkyně zvěře. Bohužel, její nejkrásnější chrám v maloasijském Efezu, div antického světa, se do dnešních časů nezachoval ani jako ruina. Další pozoruhodný Artemidin chrám stával na ostrově Korfu: byl prvním dórským chrámem postaveným jen z kamene. Dnes z chrámu zbylo pouhých 8 metrů z kdysi 25 metrů dlouhého oltáře. Krásný chrám zasvěcený Artemis byl součástí Asklepiova okrsku v Epidauru na Peloponésu.


AFRODÍTÉ

Bohyně krásy a lásky. Zrodila se z mořské pěny, která vznikla, když Titán Kronos srpem uťal svému otci Úranovi úd a ten spadl do moře. Manželka boha Hefaista a milenka zuřivého boha války Area a také bohů Herma a Dionýsa. Afrodíté darovala Paridovi krásnou manželku spartského krále Menelaa Helenu, kvůli které pak vypukla zuřivá Trójská válka. Ale bohyně dokázala být i mstivá, když ji lidé dostatečně neobdivovali nebo - ó hrůzo - ji dokonce přehlíželi. Proslulý byl Afroditin chrám na akropoli města Korint. V chrámu sloužilo tisíc kněžek, ve skutečnosti prostitutek. Nepřekvapí, že chrám více než architekturou proslul osobitými "náboženskými obřady". Krásnou Afrodíté možná také potkáme v ruinách jejího chrámu na antické agoře města Kos. Navštívíme-li tato místa, nezapomeňme na bohyni s úctou pomyslet, abychom na sebe nepřivolali její uražený hněv.


HÉFAISTOS

Chromý a ošklivý bůh ohně a kovářství. Syn Dia a Héry. Ačkoli patřil k dvanácti olympským bohům, na Olympu nesídlil. Odtud jej kvůli ošklivosti svrhla jeho vlastní matka Héra. Kovářskou dílnu měl na ostrově Lemnos. Je ironií řecké mytologie, že manželkou znetvořeného Héfaista byla krásná Afrodíté, která jej zcela bezostyšně podváděla s bohem války Areem, čímž se ostatní bohové škodolibě bavili. Snad, aby osud Héfaistovi ústrky vynahradil, je právě jeho chrám nejzachovalejším chrámem antického Řecka. Dórský Héfaisteion stojí v krásně upraveném parku hned vedle Agory pod athénskou akropolí. Bohužel, vstup do Héfaisteionu není povolen. Nevrlý bůh návštěvy nepřijímá.


ARÉS

Krutý a zlý bůh krvavé války, syn Dia a Héry. Řekové jej ctili, avšak nemilovali. Sám vládce bohů Zeus jej přímo nesnášel, čímž se nijak netajil. Areovou milenkou byla Afrodíté, se kterou měl pět dětí: Děs (Deimos), Hrůzu (Fobos), Harmonii, Anteróta (trestajícího ty, kdo opovrhli něčí láskou) a boha lásky Eróta. Asi nás nepřekvapí, že nejvíce byl Arés uctíván v militantní Spartě. Ovšem rozházet si krvavého Area nechtěly ani demokratické Athény, a tak po něm pojmenovali pahorek Areopág (Areova skála), na kterém zasedal athénský soud. Areopág leží v těsném sousedství akropole, a tak se nám odtud otevře krásný výhled jak na samotnou akropoli, tak na celé Athény. Přítomnost krutého boha zde naštěstí nic nepřipomíná. Areův chrám stál na athénské agoře, ale něco mi říká, že růže mu k nohám nikdo nekladl.


HÉLIOS

Zářivý bůh slunce, který ve svém zlatém voze taženém koňmi plivajícími oheň den co den putuje od východu na západ po obloze. Díky tomu vidí vše. Nakonec, byl to on, kdo "práskl" Háda, že unesl Koru nebo Afrodítu, že podvádí Héfaista s Areem. Kolosální Héliova socha stávala v přístavu hlavního města ostrova Rhodos. Právem patřila mezi sedm divů antického světa. Bohužel, její sláva trvala jen padesát let. Pak se při zemětřesení zřítila. Ovšem bůh na Rhodos nezanevřel a Rhodos je dodnes nazýván ostrovem boha slunce Hélia. Abychom se setkali s Héliem, nemusíme jezdit rovnou na Rhodos, stačí jen zvednout zrak k obloze.

DIONÝSOS

Bůh vína a extáze, levoboček Diův, kterého Héra přímo nesnášela a jeho místo mezi bohy často zpochybňovala. Světlo světa spatřil na ostrově Naxos. Dionýsa vychovali nymfy a opilý stařec Silénos, který byl Dionýsovým věrným průvodcem. Dionýsos se těšil až fanatickému uctívání. Nechvalně proslulými se staly skupiny opilých žen, ve starém Řecku nazývané mainady, později  bakchantky. Při jednom ze svých šílených průvodů rozsápaly pěvce Orfea, když nezpíval dostatečně vesele. Smích opilého boha určitě zaslechneme v Dionýsově divadle u paty athénské akropole. Krásné mozaiky zobrazující Dionýsa jsou na ostrově Délos v tak zvaném Dionýsově domě. Dionýsovy slavnosti daly vzniknout klasickému řeckému divadlu. Konaly se nejen v Athénách, ale také v Delfách.

ASKLÉPIOS

Syn Apollónův byl zpočátku jen šikovným lékařem, bohem se stal později. Symbolem Asklepia je had ovinutý kolem hole. Asklépios byl tak výborným lékařem, že kvůli němu přestali lidé umírat, na což si u Dia stěžoval rozladěný bůh smrti Thanatos. Zeus, aby nastolil přirozený koloběh života, zabil Asklépia bleskem. Apollón svého syna pozvedl na nebesa, když jej proměnil v souhvězdí Hadonoše. Ve starověkém Řecku byly Asklépiovi zasvěcovány celé okrsky, které však nebyly náboženskými centry, ale především léčebnými areály. A protože Řekové věřili, že krása léčí, byly součástí Asklepionů nejen krásné chrámy, ale také velká divadla, gymnasiony a lázně. Nemocným se recitovaly básně a zpívaly písně. Nejkrásnější Asklepion leží na Kosu. Do Asklépiova okrsku v Epidauru na Peloponésu patřilo největší divadlo antického Řecka. Asklépios promlouval k lidem ve snech. Navštívíme-li některý z jeho posvátných okrsků, pak k nám bůh určitě promluví. Jen se musíme ztišit a chtít naslouchat.


HESTIÁ

Setra Diova, bohyně rodinného krbu, která si velmi zakládala na své panenské čistotě a cudnosti. Sídlila na Olympu, přesto v mýtech hraje jen nepatrnou roli. Zato v každodenním životě antických Řeků měla zásadní význam. V radnicích řeckých měst hořel její posvátný oheň. Vážnosti státního významu se Hestiá coby latinská Vesta dočkala až ve starověkém Římě. Na Foru Romanu postavili Vestě krásný kruhový chrám, v němž hořel věčný oheň, který střežilo šest nedotknutelných panenských kněžek Vestálek. V Řecku nás Hestiá provází na každém kroku, když neúnavně bdí nad všudypřítomnou pohodou.


HERMÉS

Hermés a Dionýsos
Hermés a Dionýsos

Posel bohů, syn Diův, průvodce duší zemřelých k břehům podsvětní řeky Styx, kde je od Herma přebíral převozník Charón. Ochránce pocestných, pastýřů, obchodníků a zlodějů. Krásný, lstivý a chytrý mladý muž s okřídlenými sandály, které jej rychlostí větru přenášejí z místa na místo. Žádný z bohů není tak rychlý a chytrý jako Hermés. Vynalezl lyru, byl milencem krásné Afrodíty, se kterou měl syna Hermafrodíta. Jako dítě ukradl Apollónovi stádo posvátných krav, za což boha odškodnil lyrou. Hermés se nenudí, pořád je na cestách. Ve starém Řecku stavěli podél cest kamenné sloupy, tzv. hermovky, zdobené Hermovou hlavou a falem. S nástupem křesťanství nahradily Hermovy sloupy kolem cest malé kapličky.

Autor: Eva

Zdroj ilustrací:
Houtzager G., Encyklopedie řecké mytologie, Rebo Productions CZ, Praha 2003
Briais B., Mýty a legendy: Egypt, Řecko, Galie, Gemini, Bratislava 1991