Údolí Tempi, soutěska pod horou Olymp
Zelenou oázou uprostřed vyprahlé krajiny středního Řecka je hluboký kaňon řeky Pineios. Jmenuje se údolí Tempi a prý jej ve skalách vysekal svým trojzubcem sám bůh moří Poseidon. Divokou soutěsku si pro její krásu oblíbil také bůh Apollón se svými múzami. Kaňon je deset kilometrů dlouhý, až pět set metrů hluboký a v nejužším místě jen dvacet pět metrů široký. Na severu je ohraničen masivem Olympu, na jihu horou Ossa.
V antických dobách bylo údolí Tempi jednou ze dvou přirozených přístupových cest z Makedonie do Řecka. Proto se zde v r. 480 př. Kr. sešikovala spojenecká armáda Athéňanů a Sparťanů, aby se postavila Peršanům. Makedonský král Alexandr I. však Řeky varoval, že kaňon je možné obejít druhou soutěskou řeky Sarantopor. Řekové rychle pochopili, že jim Peršané mohou snadno vpadnout do zad a v rokli je odříznout, a tak se Athéňané stáhli ke svému hlavnímu městu, zatímco Sparťané se přesunuli k Thermopylám, kde svedli s Peršany proslulou sebevražednou bitvu. Makedonský král Alexandr I. si za včasné varování vysloužil přídomek Philhellene, neboli Milující Řeky. Později v r. 148 př. Kr. v údolí Tempi Římané prolomili obranu posledního makedonského krále Persea, kterého následně porazili v osudové bitvě u Pydny.
Dnes je uprostřed údolí Tempi bizarní kostel Agia Paraskevi, důležité poutní místo středního Řecka. Od parkoviště u silnice vede ke kostelu břečťanem zarostlé schodiště a malý lanový most. Co udiví hned na první pohled, je lehce ošuntělý charakter celého místa. Není tak krásně upravené jako například ortodoxní kláštery. Vše působí opuštěným a zanedbaným dojmem a také restaurace vedle kostela je ospalým podnikem s omezenou nabídkou. Nicméně, špatně zde nevaří.
Samotný kostel má hodně zvláštní, moderní architekturu. Postavený byl v r. 1910, ale o jaký stavební sloh se jedná, těžko říct. Možná futurismus, kdo ví. Architekt se každopádně snažil o neotřelý vzhled, ale já si nemohu pomoc. Víc, než jako ortodoxní kostel, působí spíš jak nepovedený pokus o betonovou zastávku. Možná je to tím, že jeho výstavbu financovali zaměstnanci státní železnice. Vše se ale změní, když vstoupíme dovnitř. Interiér kostela je dočista jiný a vůbec nekoresponduje s jeho podivně futuristickým exteriérem. Uvnitř už jde o typický, krásně zdobený ortodoxní chrám. Kostel, vytesaný ve skále, je překvapivě prostorný.
Ještě zajímavější je jeskyně s léčivým pramenem. Vstup je hned vedle kostela. K podzemnímu prameni vede úzký skalní tunel, přičemž přímo u něj už musíme být v předklonu. Voda prý léčí zejména oční nemoci, neboť svatá Paraskeva, které je kaple zasvěcena, měla dar uzdravovat slepotu. Zrak podle legendy navrátila římskému císaři Antoninu Piovi. Ten světici sice nechal mučit, ale když jej zbavila slepoty, přikázal zastavit pronásledování křesťanů. Paraskeva zemřela mučednickou smrtí až za vlády Antoninova nástupce, císaře Marka Aurelia. Její svátek připadá na 26. července, a to pak bývá kolem jejího kostela v údolí Tempi hodně rušno. Každý rok se sem vypraví několik tisíc poutníků.
Od kostela k řece vede široké schodiště. Její boční rameno zde vytváří malé jezírko. Nad kaplí je zrušená železniční trať s tunelem. Když je v řece Pineios dost vody, konají se po ní projížďky malým parníčkem. My jsme na konci léta tolik štěstí neměli, a tak jsme se museli spokojit s pěší procházkou.
Údolí Tempi je pozoruhodnou přírodní lokalitou s krásnými scenériemi. Pro běžného turistu není výletním místem první volby. Budete-li však mít cestu kolem, stavte se. Poznáte Řecko takové, jaké je mimo hlavní turistické destinace.
Užitečné informace:
Poloha: Řecko
Měna: Euro
Doprava: GPS parkoviště: 39.8793992N, 22.5870108E, z letovisek na Olympské riviéře
autem po silnici E01 cca 20 - 30 minut
Vstupné: zdarma
Otvírací doba: denně od rána do večera
Služby pro turisty: restaurace, prodejna suvenýrů,
toalety, parkování zdarma
Autor: Eva