Majáky, kamenní strážci řeckých ostrovů

06.10.2019

Řecké ostrovy roztroušené v Egejském, Iónském a Středozemním moři jsou od dávného starověku rájem lodí. Přístavů je zde bezpočet a nejeden z nich zdobí pozoruhodný maják. Často se majáky také vypínají na opuštěných skalách vysoko nad mořem. Ostatně v mnoha jazycích se výraz pro maják odvozuje od řeckého slova pharos. Může za to nejslavnější maják, který byl kdy postaven a - samozřejmě - jej vybudovali Řekové. Stál v egyptské Alexandrii na ostrově Pharos a právem byl jedním ze Sedmi divů antického světa. Dodnes se bohužel nezachoval. Pojďme se ale podívat na sice mnohem menší a méně slavné, zato zajímavé majáky řeckých ostrovů. Mnohé jsou dosud funkční, jiné přemohl čas. Přesto ve svých kamenných zdech ukrývají velmi pohnuté osudy.


Majáky na Krétě

Jednoznačně nejkrásnější a také nejstarší je kamenný maják v městě Chania na Krétě. Postaven byl Benátčany v letech 1595 - 1601 a řadí se tak k nejstarším dosud stojícím majákům ve Středomoří. Kamenný krasavec se tyčí na molu proti pevnosti Firkas do úctyhodné výšky 21 metrů. Podobu minaretu získal v r. 1839, kdy jeho přestavbu provedli Egypťané. Právě jim Turci Krétu v tomto období na pár let předali. Poslední rekonstrukcí maják v Chanii prošel v r. 2006, kdy mu byl vrácen původní benátský vzhled. Maják dnes již nefunguje a není ani přístupný veřejnosti. Zato je nadmíru fotogenický a zejména západům slunce dělá velmi působivou kulisu.

Ještě starší, než maják v Chanii, byl další krétský maják. Stával v nedalekém přístavním městě Rethymno. Postaven byl již ve 13. století, ale r. 1830 jej Egypťané přestavěli a dali mu podobu minaretu. Kamenný maják v Rethymnu je mnohem nižší, než maják v Chanii. Měří pouhých 9 metrů. Také on již není funkční, avšak bez něj by přístav města Rethymno nebyl ani zdaleka tak hezký.


Maják v přístavu Mandraki na Rhodu

Není ani krásný, ani fotogenický. Poněkud nesourodě trčí z benátské pevnosti Svatého Mikuláše v přístavu Mandraki v hlavním městě ostrova Rhodos. Přesto je nejspíš jedním z nejfotografovanějších majáků v Řecku, ačkoli do hledáčků fotoaparátů se dostává v podstatě mimochodem. Maják dělá neodmyslitelnou kulisu mnohem známější pamětihodnosti: kamenným sloupům se sochami jelena a laně, které střeží vjezd do přístavu. Sloupy vztyčili v přístavu v Benátčané - prý v místech, kde kdysi stál rozkročený další ze Sedmi divů antického světa, známý Rhodský kolos. Jiná teorie říká, že Kolos stál v místech pozdější benátské pevnosti.

Maják na pevnosti Svatého Mikuláše postavili r. 1863 osmanští Turci. Jako většina starých majáků, také on přestal časem fungovat, avšak r. 2007 byl znovu uveden do provozu. Od té doby dvěma bílými záblesky v intervalu dvanácti vteřin spolehlivě navádí lodě do přístavu.


Maják Akrotiri na Santorini

Na nejjižnějším výběžku pohádkového ostrova Santorini, na rozervaném mysu Akrotiri stojí bílý maják vybudovaný r. 1892 Francouzi. Jeho věž je vysoká 10 metrů. Poškozen byl během druhé světové války, ale řecké námořnictvo jej znovu uvedlo do provozu už v r. 1945. V r. 1988 byl maják Akrotiri elektrifikován a plně automatizován.

Maják samotný sice není přístupný veřejnosti, přesto je mys Akrotiri jednou z povinných zastávek při toulkách ostrovem Santorini. Sopečná krajina kolem majáku je nadmíru zajímavá a hlavně, na samém konci mysu Akrotiri na vás čeká krásné skalní okno, na kterém se lze - při troše opatrnosti - vcelku bezpečně vyfotit.


Maják Armenistis na Mykonu

Za rozhodnutím vybudovat na severozápadním výběžku ostrova Mykonos maják stála velká tragédie. V r. 1887 u severního pobřeží Mykonu ztroskotal britský parník Volta a 11 členů jeho posádky zahynulo. Devatenáct metrů vysoký maják se poprvé rozsvítil už v r. 1891. Otočným mechanismem maják vybavila renomovaná francouzská společnost Sauter Lemonier. Systém byl tak jedinečný, že dokonce získal nejvyšší ocenění na mezinárodní výstavě v Paříži. Mechanismus fungoval v majáku až do r. 1982, kdy byl nahrazen novým elektrickým systémem. Maják Armenistis se vyplatí navštívit až v podvečer a počkat si na západ slunce, který je zde vskutku kouzelný. Oprýskaný, zanedbaný, přesto stále funkční maják mu dělá kulisu nadmíru důstojnou. Je němým důkazem, že pro záchranu lidských životů stojí za to na opuštěném místě postavit maják.

Původní mechanismus majáku však nebyl zničen. Dnes je umístěn v Námořním muzeu v hlavním městě ostrova. Lucerna s Fresnelovými čočkami je instalována v krásné zahradě. Dokonce si můžete na vlastní kůži vyzkoušet, jaké by to bylo čočkami ručně otáčet a dávat lodím signály. Ale popravdě řečeno, ani v 19. století na majáku nikdo klikou netočil. Dokonalý systém společnosti Sauter Lemonier poháněl benzínový motor.


Maják Gourouni na Skopelu

Nad severním výběžkem ostrova Skopelos se vypíná krásně opravený bílý maják Gourouni. Ostatně, od r. 1996 je státem chráněnou památkou. Postavili jej r. 1889 Řekové. Původně byl vybaven olejovou lampou, r. 1944 proběhla jeho elektrifikace. Kamenný maják Gourouni je vysoký 17,8 metrů a jeho lampa byla vyrobena v Paříži. Od r. 1989 je provoz majáku plně automatizován.

Maják Gourouni stojí na špatně přístupném místě. Autem se k němu nedostanete, vede sem jen prašná cesta. Maják je však oblíbenou zastávkou výletních lodí směřujících z nedalekého ostrova Skiathos na Skopelos. Ale i tak si jej prohlédnete jen z moře.


Maják Doukato na Lefkadě

Bývá nazýván různě: Doukato, Lefkas, Lefkatas. Každopádně, leží na mysu Doukato, který je nejjižnějším a nejodlehlejším místem ostrova Lefkada. Až k majáku se autem nedostanete. Úzká a velmi klikatá silnice končí malým parkovištěm, a pak již musíte posledních pár set metrů prašnou cestou dojít po svých. Nečekejte tady ani občerstvení, natož toalety, zato výhledy na bílé skály a tyrkysové moře jsou od majáku Doukato opravdu nádherné.

Maják Doukato se poprvé rozsvítil v r. 1890, avšak elektrifikován byl až r. 1986. Dodnes je funkční. Jen kousek od majáku bývala Apollonova svatyně. Právě zde, podle pověsti, ukončila starověká básnířka Sapho skokem z útesu svůj život. Prý ji k tomu vedla nešťastná láska...


Majáky na Zakynthu

Hezký bílý maják, jenž je obklopen pečlivě upraveným trávníčkem, a navíc k němu dojedete pohodlně autem, najdete na mysu Keri na jihozápadním výběžku ostrova Zakynthos. Postaven byl r. 1925 a jeho věž je vysoká 9 metrů. Vzhledem k tomu, že stojí na okraji dvou set metrového útesu, vyšší být ani nepotřebuje. 

V závratné hloubce pod majákem leží jedna z nádherných mořských jeskyní ostrova Zakynthos, jeskyně Keri s až jedovatě tyrkysovou vodou. V blízkosti majáku je taverna, kde si můžete užívat nejen dobré jídlo, ale také krásné výhledy na moře. Maják Keri je aktivní, jeho lucerna vydává jeden záblesk každých deset vteřin.

Druhým pozoruhodným majákem na Zakynthu je Skinari. Také k němu se dostanete pohodlně autem. V těsné blízkosti majáku je modrobílý větrný mlýn. Maják Skinari leží přesně na opačné straně ostrova Zakynthos než Keri, tedy na nejsevernějším mysu. Kamenný maják je dodnes funkční a bedlivě střeží průliv mezi Zakynthem a Kefalonií. Lucerna majáku byla vyměněna v r. 2002. Vydává každých 5 vteřin jeden bílý záblesk. Maják Skinari je vysoký 9,5 metrů a postaven byl r. 1895 ve výšce 65 metrů nad mořem. Dole pod majákem se nacházejí Modré jeskyně lemující západní pobřeží Zakynthu, a dále směrem na jihozápad zcela výjimečná Shipwreck Bay, pláž s lodním vrakem.


Maják Sidero na Korfu

Ve Staré pevnosti města Kerkyra na ostrově Korfu najdeme maják, jehož výška je sice pouhých 8,5 metrů, ale díky umístění pevnosti na skalnatém mysu Sidero shlíží na přístav z výšky 78 metrů. Ačkoli to na první pohled nevypadá, maják je stále funkční. Na rozdíl od pevnosti, maják není přístupný.

Maják Sidero postavili r. 1822 Britové a pár let po svém dokončení byl vybaven nejmodernější francouzskou čočkou. Těžké poškození utrpěl v r. 1943 během Druhé světové války. Právě tehdy se stal smutným svědkem masakru místních Židů, kteří byli v pevnosti nacistickými okupanty internováni.


Mnohé řecké majáky nejsou ani zdaleka krásné, natož pozoruhodné. Nejsou ničím víc, než ocelovými konstrukcemi se světlem na vrcholu. Přesto také ony neúnavně bdí a za měsíčných i černých nocí bezpečně navádějí lodě do přístavů.

Autor: Eva