Řecko, země hrdinů a bohů

30.01.2018

Slunce se sklání nad mořem. Na zrcadlovou hladinu kreslí jiskřivé odlesky končícího dne. Na vysokém nebi vycházejí první hvězdy. Bílá městečka, přes den poněkud ospalá, se rozzáří tisíci světel. O tom, kdy půjdou spát, rozhodně nepřemýšlí. Vždyť noc teprve začíná a je třeba si ji řádně vychutnat.

Lodě, loďky i malé lodičky se vracejí do přístavů. Z útulných taveren zní hudba a smích spokojených hostů. Po přístavní promenádě se honí malé děti.  A odněkud zpovzdálí vše pozoruje černobílý kocour (toho si prosím zapamatujte, ještě o něm bude řeč).

Zatímco městečka se probouzejí z ospalé dřímoty horkého dne, do rozvalin starobylých chrámů a paláců vstoupí večerní stíny. Místa přes den kypící zástupy turistů jsou náhle usebraně tichá. Jako by v nadcházejícím soumraku vzpomínala, že tudy kráčeli hrdinové.

Vítejte v Řecku. V zemi, kterou si vybrali sami bohové. A že si uměli vybrat, o tom není pochyb. Řecko je jedním slovem krásné. Nejsou to jen dech beroucí památky, nekonečné pláže omývané tyrkysovým mořem, příjemné hotely a skvělá kuchyně, co si podmaní vaše srdce, ale především atmosféra klidu a pohody, která prostupuje celou zemí.

Řecko je místem, jehož dějiny a mýty utvářely svět, staly se základem evropské kultury. Ostatně, náš světadíl se jmenuje podle princezny Europy, krasavice, kterou unesl sám vládce bohů Zeus. Jen málokteré místo v Řecku není spjato s hrdiny skutečnými i mýtickými.  

Na Krétě v temném labyrintu řádil krutý Mínotaurus, na Ithace vládl lstivý král Odysseus, zatímco v Mykénách na Peloponésu bojechtivý Agamemnon šikoval řecká vojska proti Tróji. Ostrov Rhodos byl zasvěcen bohu slunce Héliovi a na Naxu opustil hrdina Théseus nešťastnou princeznu Ariadnu. V Athénách, pod Akropolí s chrámy nesmrtelných bohů, se rodily základy evropské demokracie, ve Spartě se chrabrý král Leonidas odhodlal k sebevražednému boji s Perskou říší. A na severu, v daleké Makedonii, se narodil král králů Alexandr, později řečený Veliký. Sama bohyně lovu Artemis prý asistovala při jeho porodu, proto nemohla ochránit svůj chrám v Efezu (jeden ze sedmi divů světa) před požárem. Přeskočíme-li takřka dva tisíce let, pak můžeme přihlížet, jak rakouská císařovna Sissi nechala postavit na ostrově Korfu romantický zámeček věnovaný největšímu z řecký hrdinů Achillovi. A tak bychom mohli pokračovat dál a dál, třeba až k nebetyčné hoře Olymp, na které sídlili - a možná ještě sídlí - řečtí bohové. 

Řečeno s nadsázkou, každý kámen, o který v Řecku zakopnete, má něco společného s mýty či s historií.

Kdysi dávno, kdy Řecko bylo pro "našince" asi tak stejně dostupné jako "planeta Saturn", jsem četla knížku Vojtěcha Zamarovského Za sedmi divy světa. V kapitole o Rhodském kolosu byla žlutozelená, trochu rozmazaná fotka přístavu v hlavním městě ostrova Rhodos, kde div světa stával. Moc jsem si tenkrát přála ostrov Rhodos navštívit. Ovšem jak nesplnitelné přání to tehdy bylo.

A tak jsem jen snila. O vzdáleném Rhodosu, o hrdinech a bozích, kteří kráčeli antickým Řeckem a vytvářeli jeho mýty i dějiny. Kdo četl ať již zmíněného Zamarovského nebo Řecké báje a pověsti od Eduarda Petišky, případně viděl britský film Souboj Titánů (myslím ten původní se sirem Lawrencem Olivierem v roli Dia) ví, o čem mluvím.

Dnes je Řecko snadno dostupným místem. Nejkratší let z Prahy na nejsevernější řecký ostrov Korfu trvá sotva dvě hodiny. Chcete-li navštívit vzdálenější místa, již zmíněný Rhodos nebo třeba Krétu, posedíte si v letadle o něco déle. V případě ostrovů absolvujete přestup na místní linku nebo na některý z trajektů.

Ale ať už přiletíte letadlem, nebo přijedete lodí, nezbývá než říct: "Kaliméra, vítejte v Řecku!"

Autor: Eva